Tajemství obřích ptakoještěrů: Byli jako živá letadla!

Tajemství obřích ptakoještěrů: Byli jako živá letadla!
Sdílej
 
Historie létání obratlovců začala dávno předtím, než dinosauří předchůdci ptáků poprvé roztáhli křídla a začali klouzavým letem plachtit mezi kmeny stromů. Nebo předtím, než se na Zemi objevili netopýři. Prvními letci byli ptakoještěři neboli pterosauři. První létající obratlovci byli největší letci vůbec. Ptakoještěři ale také dokázali něco, co žádný pták ani létající savec nikdy neuměl.

 

Ptakoještěři byli plazi, kteří stejně jako dinosauři vznikli asi před 220 miliony lety v období triasu a kteří spolu s dinosaury vymřeli před 65 miliony lety. Po celou dobu jejich existence, která trvala dlouhých 155 milionů let, bylo nebe jen jejich. Některým ptakoještěrům to ale nestačilo a jako svůj druhý živel si zvolili pevnou zem.

Čáp velký jako žirafa

Skupinou ptakoještěrů, v níž došlo k druhotnému návratu na zem, je čeleď Azhdarchidae. Její největší zástupci byli vysocí jako žirafa a svým deseti až dvanáctimetrovým rozpětím křídel se vyrovnali malému letadlu. Ani jejich hmotnost nebyla nijak zanedbatelná – na základě fosilních pozůstatků ji vědci vypočítali na 250 kg. Vzlet tak obrovského zvířete vlastní silou je nesmírně náročný. Azhdarchidi sice mohli snadno vzlétnout skokem z vysokých pobřežních útesů, jenže z paleontologických nálezů víme, že žili především ve vnitrozemí a také na ostrovech, kde široko daleko žádný útes nebyl. Naštěstí moc létat nepotřebovali – zřejmě totiž hlavně chodili po zemi a jako obří čápi sezobávali všechno živé, co jim přišlo pod zobák. Na ostrovech pak byli vrcholovými predátory, kteří v ekosystému zastupovali nepřítomné dravé dinosaury.

Vládci pravěké oblohy: Ptáci proti ptakoještěrům

Vládci pravěké oblohy: Ptáci proti ptakoještěrům

Ptakoještěři se rodili s vyvinutými křídly

Proč azhdarchidi dorůstali do tak gigantických rozměrů, možná vysvětluje nedávný objev, který se týká čerstvě vylíhlých mláďat a který vědci označují za přelomový. Objevy zkamenělých ptakoještěřích vajec z Číny před časem umožnily prostudovat embrya, která se dochovala uvnitř vajec. Jak se ukázalo, křídla těchto nevylíhnutých ptakoještěrů byla velmi málo vyvinutá. Vědci z toho tehdy vyvodili logický závěr: Stejně jako ptáci a netopýři, ani ptakoještěři nemohli létat hned po narození, ale museli si počkat, až trochu povyrostou. Dvojice britských vědců však tuto teorii zpochybnila. Když totiž ptakoještěří embrya porovnali s tím, co víme o zárodečném vývoji ptáků a krokodýlů, zjistili, že byla teprve na počátku svého vývoje. A díky novějším nálezům vajec s embryi z Číny a Argentiny, která zahynula těsně před vylíhnutím, pak vědci mohli dokázat, že ptakoještěři se rodili s plně vyvinutými křídly.

Ptakoještěr Hatzegopteryx ze skupiny azhdarchidů ve srovnání s 2,5metrovými dravými teropody

Novorozená živá letadla

Ptakoještěři tak zřejmě dokázali něco, co neumí žádní jiní žijící ani vymřelí živočichové: Jejich mláďata létala hned po narození. Takže zatímco malý ptáček nebo netopýrek nejdřív jen lezou a bezmocně se plácají, ptakoještěr jednoduše vylezl ze skořápky svého vejce, rozhlédl se, roztáhl křídla a vzlétl. Podle vědců šlo o obranný mechanismus, který ptakoještěrům umožňoval přežívat i na místech, která se přímo hemžila dravými dinosaury. Skutečnost, že mláďata létala a rostla hned od narození, také podle vědců vysvětluje, proč ptakoještěři mohli dorůstat do tak obrovských rozměrů jako žádný pták či netopýr.

Dinosauři nebo draci? Co si ve středověku mysleli o zkamenělinách

Dinosauři nebo draci? Co si ve středověku mysleli o zkamenělinách

Lovci dinosaurů

Není pochyb o tom že létání ptakoještěrů hned po narození bylo nebezpečné a že některá mláďata nepřežila ani svůj první let. Pokud jej ale malý ptakoještěr ze skupiny Azhdarchidae zvládl a chvilku si počkal až povyroste, mohl se těšit, že se karta obrátí a z kořisti se stane lovec. Stejně jako dinosauři lovili malé ptakoještěři, dospělí azhdarchidi byli lovci dinosauřích mláďat.

Stojící ptakoještěr azhdarchid byl vysoký jako žirafa

Zmrzlý drak

Nejnověji objeveným obří azhdarchidem je Cryodrakon boreas z ledových pustin kanadské Alberty, jehož rodové jméno Cryodrakon znamená "Zmrzlý drak". Žil před 77 miliony let v obdob křídy a v rozpětí křídel měl víc než 10 metrů a na zemi se tyčil do výšky žirafy. Vyrovnal se tak největším zástupcům své čeledi, jako je například texaský Quetzalcoatlus. Fosilie "zmrzlého draka" byly objeveny už před 30 lety ale vědci je mylně pokládali za fosilie rodu Quetzalcoatlus. Nyní se však při zkoumání kostí ukázalo, že mládě s asi pětimetrovým rozpětím křídel a dvakrát tak velký dospělec patří do samostatného rodu.

Ptakoještěři byli doslova zrozeni k letu

Nová skupina ptakoještěrů

S paleontologickým výzkumem pterosaurů je určitá potíž. Žili dlouho, žili prakticky po celém světě a byli velmi rozmanití. Na fosilním záznamu se ale jejich zkameněliny zachovávají jen málokdy. Důvod je jasný, byla to stvoření primárně uzpůsobená letu – a let vyžaduje co nejlehčí tělo. Jejich kosti jsou proto velice slabé, lehoučké a křehké. Skutečná rozmanitost ptakoještěrů nám tak zůstává skryta. Poodhalit ji však pomohl objev z konce loňského roku, kdy vědci popsali úplně novou skupinu. Tito ptakoještěři žili před asi 95 miliony let kolem mělkého moře na území dnešního Libanonu. Měli dlouhá a úzká křídla podobná albatrosům. Podle vědců na nich plachtili nad hladinou vody, ze které sbírali korýše tak, jako to dělají moderní mořští ptáci.

Dinosauří jesle: Rodiče s metrovými drápy

Dinosauří jesle: Rodiče s metrovými drápy

Přerostlá gorila, orangutan, nebo dokonce pračlověk? Největší a nejtajemnější lidoop

Přerostlá gorila, orangutan, nebo dokonce pračlověk? Největší a nejtajemnější lidoop

Tajemství papuchálků: Desítky kilometrů nalétají díky mega zobáku

Tajemství papuchálků: Desítky kilometrů nalétají díky mega zobáku

 

Články odjinud