Nejnovější objevy v 80 milionů let starých horninách v oblasti Javkhlant v mongolské poušti Gobi ukazují, že dinosauři se nejspíš na hnízdiště pravidelně vraceli. Podobné chování u dinosaurů předpokládali někteří vědci už dříve, dosud pro něj ale chyběl hmatatelný fosilní důkaz.
Hnízdiště dinosaurů
Paleontologická lokalita, ze které novinky pocházejí, byla objevena v roce 2011. Vědci na ní rozeznali přinejmenším 15 snůšek, obsahujících od 3 do 30 vajec o průměru kolem 13 centimetrů. Na základě velikosti otvorů ve skořápkách odhadli, že asi 60 % z nich se úspěšně vylíhlo. Osud zbývajících čtyřiceti procent není známý. Co je ale na objevu skutečně převratného, je potvrzení domněnky, že dinosauři hnízdili v koloniích, podobně jako mnozí dnešní ptáci.
Paleontologům pomohla povodeň
Dosud se u jiných podobných objevů nedalo prokázat, že zde dinosauři hnízdili během jediné sezony (a nešlo například o snůšky nakladené postupně v průběhu mnoha let). Nyní však byla jednotlivá hnízda objevena v jediné vrstvě sedimentu, připlaveného zřejmě menší povodní. Ta uchovala fosilní vejce hromadně a stala se dokladem jejich společného uložení.
Dokazuje to i tenká červená linie bahnitého sedimentu, který se v některých případech dostal i do dutiny rozbitých vajec. Pokud by přitom byla vajíčka v jednotlivých snůškách nakladena v jiných letech, jejich výplň by byla nepochybně rozdílná. Jedná se tedy o první přímý důkaz o vytváření větších hnízdních kolonií u druhohorních dinosaurů.
Ubráněná dobrota
Vzhledem k neporušenému charakteru hnízdišť je pravděpodobné, že dospělá zvířata úspěšně a dlouhodobě chránila své snůšky před nájezdy predátorů. K těm patřili zejména různí varani, jiní dinosauři a možná i ptakoještěři nebo pravěcí savci, které lákala nakladená vejce. Uvážíme-li, jak atraktivním zdrojem potravy pro mnohá zvířata velké hnízdní kolonie jsou, je prakticky jisté, že bez společné dinosauří obrany by byla rychle vypleněna.
Opeření rodiče
O jaké dinosaury šlo? Určitě ne o obří oviraptorosaury, papouškům podobné opeřence s bezzubými zobáky, vážící až několik tun! Jejich vajíčka, měřící na délku až přes 60 centimetrů, jsou největšími známými vejci v dějinách života na Zemi. Na základě tvaru a velikosti zkamenělých vajíček se paleontologové přiklánějí k názoru, že jejich původci byli teropodní dinosauři ze skupiny therizinosaurů – zvláštních opeřených dinosaurů, vzdáleně příbuzných dravým tyranosauridům a jiným masožravým dinosaurům. Nový objev je tak jedinečným příspěvkem k lepšímu poznání této zajímavé skupiny pravěkých živočichů.
Neobvyklí teropodi
Therizinosauři byli druhotně všežraví nebo býložraví a pohybovali se relativně pomalu. Rozhodně tak nemohli lovit jiné dinosaury. Živili se spíše listím stromů a jinými částmi rostlin, dále snad i hmyzem a termity nebo příležitostně menšími obratlovci. Jejich charakteristickým znakem byla malá hlava, vypouklé břicho a extrémně dlouhé drápy na předních končetinách. U největšího zástupce druhu Therizinosaurus cheloniformis byly zaživa dlouhé přes 90 cm.
