Dinosauři nebo draci? Co si ve středověku mysleli o zkamenělinách

Dinosauři nebo draci? Co si ve středověku mysleli o zkamenělinách
Sdílej
 
Zkameněliny dinosaurů zkoumají vědci už dvě století. Ale fosilní pozůstatky dávných plazů byly známé již starověkým civilizacím a poté i středověkému člověku. Na otázky vyvolané fosiliemi nebo zkamenělými stopami nacházeli lidé fantastické odpovědi. Pro dnešní vědce jsou tehdejší představy úsměvné, rozhodně však dokazují, že se s existencí dávných bytostí snažil člověk rozumově a kulturně vyrovnat.

 

Zkameněliny dinosaurů zkoumají vědci už dvě století. Začali s tím roku 1824, kdy byl v Anglii formálně popsán první známý druhohorní dinosaurus Megalosaurus. Slovo dinosaurus vzniklo ještě později – roku 1842 ho začal používat anglický přírodovědec Richard Owen. Teprve v posledních letech se ale ukazuje, že fosilní pozůstatky dávných plazů byly známé již ve starověku a středověku.

Zkamenělé otisky dinosaurů

Mezi nejstarší doklady o využívání dinosauřích zkamenělin patří objevy z mongolské pouště Gobi. Před necelým stoletím zde prováděli výzkum američtí paleontologové a zjistili, že už před tisíciletími si zdejší lidé upravovali fosilní skořápky dinosauřích vajec a nosili je možná na krku jako jakési talismany. Zkamenělé otisky stop v Číně a Tibetu zase lidé považovali za stopy posvátných "zlatých kuřat" nebo hrdinů a panovníků, kteří se objevovali v legendách a lidových pověstech. Zkamenělé otisky stop dlouhokrkých sauropodů, které mají oválný tvar, byly od středověku dokonce považovány za stopy krále Gesara z Lingu, který podle legendy vyhnal zlé démony. Příběhů, ve kterých jsou fosilie spojovány s legendami, je přitom jen na území Číny ještě mnohem víc.

Dinosauři z Česka: Megaplazi za domem

Dinosauři z Česka: Megaplazi za domem

Křováci a Austrálci

Podobné příběhy si vypravují také původní obyvatelé Austrálie – Aboriginci neboli Austrálci. Také oni se již před tisíciletími setkávali s fosilními kostmi vyhynulých tvorů (zřejmě i dinosaurů) a vytvořili o nich legendy. Nejznámější je ta o "muži-emu", který měl být napůl ptákem a napůl člověkem. V Jižní Africe zase Sanové, kterým říkáme lidově "Křováci", dobře znali zkamenělé dinosauří stopy a vytvořili dokonce svoji vlastní představu o jejich původcích – na stěny skal namalovali již před staletími jakési tříprsté vzpřímené tvory, skutečně podobné dvounohým dinosaurům!

Afričtí domorodci na území dnešní Tanzanie objevovali po staletí obří zkamenliny dinosaurů a vytvořili o nich své legendy. Jedna z nich pojednává o obřím lidožroutovi s kostěnými pařáty •  Vladimír Rimbala

Dinosaurus jako pánvička

V Severní Americe se indiánské populace a osadníci z Evropy setkávali s fosiliemi velmi často. Například rohatého dinosaura triceratopse označili za "Praotce bizonů" a ještě koncem 19. století byli i vědci nejdříve přesvědčeni, že jde o pravěkého tura. Další zkameněliny považovali místní obyvatelé za pozůstatky hromoptáků, vodních hadů a jiných netvorů. Zkamenělé kostní destičky z pancíře obrněného dinosaura rodu Sauropelta dokonce používali k pražení šišek, protože měl lepší vlastnosti než obyčejný kámen! Ten totiž nad plamenem častěji praskal. Indiáni z jihozápadu Spojených států zase dobře znali tříprsté fosilní stopy dravých dinosaurů a prováděli podle nich své posvátné tance.

Přerostlá gorila, orangutan, nebo dokonce pračlověk? Největší a nejtajemnější lidoop

Přerostlá gorila, orangutan, nebo dokonce pračlověk? Největší a nejtajemnější lidoop

Obří oslík panenky Marie

Také Evropa může nabídnout podobný příběh. Na pobřeží Atlantiku v portugalském zálivu Lagosteiros byly přinejmenším od počátku 15. století oslavovány zkamenělé kruhové otisky stop. Ty měly být podle tehdejších církevních autorit vytvořeny kopyty oslíka, který tudy kdysi nesl Pannu Marii a malého Ježíše od rozbouřeného moře. U stop vznikla posvátná cesta, klášter i konvent. Dnes už ale víme, že ve skutečnosti se jednalo o stopy obřích dlouhokrkých (sauropodních) dinosaurů, kteří tudy procházeli asi před 145 miliony let!

Severoameričtí Indiáni dinosauří fosilie nejenom znali, ale našli pro ně dokonce i praktické využití. Zkostnatělé destičky z pancíře sauropelty například využívali k pražení šišek •  Vladimír Rimbala

Skutečný gryf

Gryf je legendární tvor s orlím zobákem a křídly, přitom ale se lvím tělem a mohutnými drápy. Podle pověstí střežili gryfové zlaté poklady ve Střední Asii. Americká etnoložka Adrienne Mayorová se domnívá, že představa gryfa vznikla na základě pozorování lebek malého rohatého dinosaura rodu Protoceratops, jehož zkameněliny jsou objevovány na území mongolské Gobi i západní Číny. Možná jeho zobákovitou tlamu vyčuhující z horniny skutečně zahlédli cestovatelé či obchodníci a legenda o gryfovi tak byla v 1. tisíciletí př. n. l. na světě.

Drak od sousedů: Polský plaz smok

Drak od sousedů: Polský plaz smok

Velkolepý Moabosaurus a další skvělé pravěké potvory

Velkolepý Moabosaurus a další skvělé pravěké potvory

Monstrum z Melkshamu: Vědci objevili nového plaza

Monstrum z Melkshamu: Vědci objevili nového plaza

Autor

Vladimír Socha

 

Články odjinud