Mezi dalšími úkoly mise Mars 2020 a roveru Perseverance bude příprava vzorků pro návrat na Zemi a testování nových technologií. Mise má tedy spoustu plánů. Odstartovala 30. července naštětstí bez potíží. Startovací okno dané blízkým postavením Země a Marsu se nyní na další dva roky uzavřelo.
Život na Marsu
Pakliže půjde vše podle plánů, přistane Perseverance v únoru příštího roku v kráteru Jezero. Kráter se tak skutečně jmenuje. Původ slova je slovanský, ale ne český. Jedná se o město v Bosně a Hercegovině.
Kráter Jezero má průměr 45 kilometrů a na jeho dně se kdysi dávno před 3 až 4 miliardami let zřejmě skutečně nacházelo jezero, do kterého přiváděla vodu velká řeka. Vědci doufají, že řeka strhávala zajímavý materiál, ve kterém mohou být dodnes zachovány organické molekuly a další známky mikrobiálního života.
Přistání na rudé planetě
Přistát na povrchu Marsu není vůbec snadné. Kvůli zpoždění signálu musí vše probíhat automaticky. Hned dvakrát pomůže sondu Perseverance s roverem přibrzdit atmosféra. Sonda bude vybavena tepelným štítem a třením o atmosféru přijde o většinu rychlosti. Poté se rozvinou padáky. Atmosféra Marsu je mnohem řidší než ta pozemská, takže padáky musí být větší a fungují hůře.
Ke slovu proto přijde ještě třetí fáze brzdění. Menší rovery využívaly nafukovací airbagy, které potlačily tvrdý dopad. Perseverance na to půjde stejně jako jeho předchůdce sonda Curiosity. Nad sebou bude mít speciální plošinu s brzdicími motory. Jejich úkolem je snížit rychlost na nulu. Poté bude rover vysazen pomoci jeřábu a lana na povrch. Jakmile bude hotovo, lano se povolí a plošina odletí pryč.
Mars 2020 má 23 očí
Mise Mars 2020 bude vybavena rekordním počtem 23 kamer. Čtyři budou na sondě Perseverance, která zajistí přistání na povrchu. Dalších 19 se nachází na samotném roveru. Kromě toho budou k dispozici mikrofony, které by měly nahrát zvuk při přistání, pohybu po Marsu a odběru vzorků.
Na palubě roveru jsou dále přístroje pro průzkum složení povrchu, průzkum podpovrchových vrstev a také marsovského klimatu. Rover bude experimentálně vyrábět kyslík z marsovské atmosféry, aby otestoval technologie, které se mohou v budoucnu hodit lidské posádce. Z atmosféry bychom mohli vyrábět kyslík pro marsovskou základnu nebo jako jednu ze složek pro palivo.
Rover Perseverance posbírá vzorky
Na Zemi dodnes nemáme jediný gram vzorku Marsu. Veškerý výzkum hornin probíhá na dálku. Rover Perseverance to má změnit. Dopravit něco na Mars je složité, dopravit to i zpět na Zemi je ještě mnohem složitější. Rover proto bude během svého putování sbírat vzorky, které uzavře do speciálního kontejneru a odhodí je na Mars.
V roce 2026 odstartuje k Marsu americká mise Mars Sample Return, která s sebou vezme malý evropský rover Sample Fetch. Jeho úkolem bude posbírat 36 pouzder se vzorky, která na povrchu zanechá Perseverance. Následně je naloží na sondu a ta je vystřelí do vesmíru. Na oběžné dráze se vzorky setkají s evropskou sondou Earth Return Orbiter a ta je dopraví na Zemi. Pokud půjde vše dobře, budou první vzorky Marsu na Zemi v roce 2031.
Perseverance: Pátý rover na Marsu
NASA už dopravila na povrch Marsu čtyři rovery. V roce 1997 malý Sojourner, který si zahrál ve filmu Marťan. V roce 2004 dosedly na povrch krátce po sobě rovery Spirit a Opportunity. Druhý z nich fungoval až do léta 2018. V roce 2012 přistál zatím největší rover Curiosity, který stále pracuje v kráteru Gale.
Rover Perseverance je Curiosity velmi podobný, ale bude mít jiné vědecké vybavení, jiné úkoly a celá řada jeho komponent byla vylepšena. Mimo jiné kola. V případě Curiosity se v plášti kol už po pár měsících začaly objevovat díry. Pro pohyb to není problém, ale Perseverance i tak dostane o něco větší kola se silnějším hliníkovým pláštěm.
Vrtulník Ingenuity
Ingenuity se stane prvním vrtulníkem mimo Zemi. Jeho hmotnost je jen 1,8 kg a bude poháněn dvojicí protiběžných rotorů – každý o hmotnosti jen 35 gramů a průměru 1,2 metru. Oba rotory dosáhnou 2 800 otáček za minutu.
Na Zemi by se rozpadl ještě před dosažením maximálních otáček, ale marsovská atmosféra je mnohem řidší. Jediným úkolem vrtulníku je absolvovat několik testovacím letů a vyzkoušet, zda jsou podobné lety na Marsu možné. V budoucnu by mohly vrtulníky například pomoci s výběrem cílů pro rovery.
Vědecké přístroje roveru Perseverance
PIXL: spektrometr pro studium složení povrchu
RIMFAX (Norsko): radar pro průzkum podpovrchových vrstev do hloubky až 10 metrů. Mimo jiné dokáže najít vodní led.
MEDA (Španělsko): soubor přístrojů pro studium klimatu (měření teploty, rychlosti a směru větru, vlhkosti, radiace atd.)
MOXIE: technologický experiment, který bude vyrábět malé množství kyslíku z oxidu uhličitého v marsovské atmosféře. V budoucnu by mohl být kyslík vyráběn pro lidskou základnu nebo jako složka paliva.
SuperCam (USA, Francie, Španělsko): sada přístrojů pro analýzu chemického složení povrchu a geologických útvarů.
MASTCAM-Z: kamera pro pořizování panoramatických snímků
SHERLOC: soubor přístrojů (spektrometry, laser, kamera) pro hledání organických látek a minerálů.
