Za několik let zřejmě budeme sledovat přistání člověka na Měsíci. Nebude to samozřejmě poprvé, tentokrát to ale bude do jiných míst. Mise Apolla 11 roku 1969 probíhala v oblasti rovníku, další lidské šlápoty v měsíčním prachu by se měly objevit v oblasti měsíčních pólů. Právě tam se podle údajů ze sond nachází velké zásoby vodního ledu. Ještě před člověkem tato místa prozkoumají roboti.
Vzhůru k Měsíci
Člověk se na Měsíc vrátí v rámci programu Artemis. Jeho součástí je také služba CLPS (Commercial Lunar Payload Services), ve kterém si NASA objednala od soukromých firem přistávací moduly, které na povrch Měsíce dopraví jednoduché experimenty. Jednou z firem je Astrobotic Technology. V příštím roce by měla vyslat na Měsíc přistávací modul Peregrine. V roce 2023 pak další modul Griffin dopraví na Měsíc rover VIPER. Do vesmíru vynese sestavu raketa Falcon Heavy od společnosti SpaceX.
Rover VIPER
VIPER je anglicky zmije, ale v tomto případě jde o zkratku slov Volatiles Investigating Polar Exploration Rover (Polární výzkumný rover pro zkoumání těkavých látek). VIPER bude dopraven k západnímu okraji více než 70 km velkého kráteru Nobile. Výběr místa přistání přichází poměrně brzy, především z toho důvodu, že vědci chtějí cestu roveru pečlivě naplánovat.
Během 100 dnů má rover ujet na 25 kilometrů. Jeho úkolem bude hledat v lunární půdě (tak zvaném regolitu) stopy vodního ledu. V místech, kde se bude VIPER pohybovat, je věčná tma. Rover bude proto vybaven světly. Občas se bude muset vydat na vyvýšení místo a dobít baterie pomoci svých solárních panelů.
Tři přístroje a vrtačka
VIPER má velikost golfového vozíku a ve srovnání třeba s marsovskými rovery je velmi jednoduchý. Na palubě má tři přístroje a vrtačku. Vědeckými přístroji jsou spektrometry, které budou na dálku zkoumat složení hornin.
Všechny přístroje se vzájemně doplňují. Neutronový spektrometr dokáže odhalit vodík, který může, ale také nemusí být součástí vodního ledu. Poté přijde ke slovu vrtačka, která se dostane do hloubky až 1 metru. Infračervený spektrometr bude analyzovat regolit, aby určil, zda detekovaný vodík byl součástí vodního ledu. Odhalí také další těkavé látky, jako jsou oxid uhličitý, amoniak nebo metan.
Všechno, co potřebuješ vědět o vesmíru, najdeš ve speciálním ábíčku:
Těkavé látky jsou takové, které se dokáží odpařovat. Infračervený spektrometr nebude mít moc času je prozkoumat, ale to nevadí. Pomůže mu hmotnostní spektrometr, který identifikuje uniklé těkavé látky z regolitu a také plyny v okolním prostředí.
Voda na Měsíci
Voda může sloužit pro potřeby lunární základny. Navíc ji lze rozložit na kyslík a vodík. První „komponentu“ lze použít pro udržování dýchatelné atmosféry stanice, druhou třeba pro palivové články ve velkých roverech. Směs kapalného vodíku a kyslíku je pak běžným raketovým palivem. Těžit vodu z Měsíce a přeměnit ji na obě složky ale nebude vůbec snadné. VIPER udělá jen první z mnoha kroků.
Sonda Lunar Trailblazer
Vodní led na Měsíci zatím zkoumaly sondy z oběžné dráhy Měsíce. Na jejich práci naváže sonda Lunar Trailblazer. K Měsíci ve vydá v roce 2025. Na palubě bude mít dva přístroje, které se zaměří na formu, množství a distribuci vody na povrchu Měsíce. Vědci budou mít podrobnější mapy rozložení vody a také budou studovat chování těkavých látek v průběhu času.
Verze tohoto článku vyšla v časopisu ABC č. 22, který si můžete koupit tady. Předplaťte si ábíčko (tady), ať vám žádné číslo neunikne.
