V roce 2024 má člověk znovu přistát na Měsíci. Nepůjde jen o pár misí, ale dlouhodobou přítomnost na povrchu. Budování základny v plánu není, ale i tak se bude na povrch přepravovat mnoho zásob a materiálu. A k tomu je potřeba přesnost. Nejde ale jen o Měsíc. Přesnější přistání se hodí také na Marsu.
Technologie pro přistání
Když v roce 2012 přistál na Marsu rover Curiosity, byla přistávací elipsa dlouhá 19 kilometrů a široká přes 6 kilometrů. Na Měsíci však budou sondy s nákladem přistávat vedle sebe v rozestupech desítek či stovek metrů.
Budoucí přistávací moduly mohou využívat celou řadu technologií, včetně senzorů nové generace, kamer, specializovaných algoritmů a výkonných počítačů, které pracují společně. NASA organizovala vývoj těchto schopností v rámci projektu Safe and Precise Landing - Integrated Capabilities Evolution neboli SPLICE.
New Shepard
Některé technologie byly vyzkoušeny při letu New Shepardu od Blue Origin – jeho start byl v plánu už v září, byl ale zatím odložen. New Shepard od firmy Blue Origin se skládá z malé rakety a kapsle, do které se už brzy posadí turisté. Raketa je vynese do výšky okolo 100 km, odkud uvidí zakulacenou Zemi a zažijí stav beztíže.
New Shepard zatím létá bez turistů v rámci testování. „Nahoru“ ale v poslední době bere nejrůznějších vědecké experimenty. Technologie pro přesné přistání budou také naistalovány na sondy, které se vydají na Měsíc ještě před člověkem.
Technologie Lidar
Jednou z technologií pro přesné přistání je Lidar. Jedná se o systém podobný radaru, který však k detekci objektů, jejich tvaru a vzdálenosti nepoužívá rádiové vlny jako klasický radar, ale laser. SPICER používá novou verzi – navigační Dopplerovský lidar alias NDL. Tento systém detekuje pohyb a rychlost vzdálených objektů, ale i vlastní pohyb kosmické lodi vůči povrchu.
Dopplerův jev
NDL pracuje s Dopplerovým jevem, což znamená, že měří změnu frekvence laserového paprsku odraženého od povrchu, ke kterému se sonda přibližuje. Dopplerův jev je pojmenován po Christianu Dopplerovi, který v 19. století působil i v Praze. Jev se používá pro výzkum vesmíru nebo hledání planet u cizích hvězd, ale jeho projevy najdeme i na Zemi, když okolo nás jede vůz se sirénou. Vysvětlení jevu najdete na videu níže.
Navigační Dopplerovský lidar může najít uplatnění nejen ve vzdáleném vesmíru, ale také na Zemi. Automobilky dnes testují autonomní vozy, které se budou po městě pohybovat bez řidiče.
Autonomní auta potřebují přesně a neomylně rozlišit další vozy, chodce a překážky, v čemž jim může NDL pomoci. Je totiž přesnější než normální radary. Výhodou je navíc fakt, že vidí pouze laserové světlo, které generuje a ignoruje laserové světlo přenášené z jiných potenciálně rušivých lidarů.
Zdroj: NASA
