Khmérové ovládali od 9. do 14. století obrovské území jihovýchodní Asie. Jejich říše zasahovala z Kambodže do Laosu, Thajska i Vietnamu. Na význam celého království do dneška upomínají chrámy Angkor Wat a jejich archeologicky bohaté okolí. Vědci zde pravidelně nacházejí nové poznatky o životě před tisícem let – aby ne, když byl Angkor jedním z největších měst v době před průmyslovou revolucí a rozlohou odpovídal dnešnímu Los Angeles.
Staronové město!
Poslední úlovkem, který se výzkumníkům podařil, je zmapování zapomenutého města Mahendraparvata. Leží přibližně 30 kilometrů od Angkoru, se kterým úzce souvisí. Město, jehož název připomíná jazykolam, bylo založené počátkem 9. století a za jeho prvního vladaře je považován král Džajavarman II., sjednotitel místních rozhádaných kmenů a zakladatel nové říše. Když se Khmérové přestěhovali do nového hlavního města, Mahendraparvatu pohltila džungle. Její neprostupnost a nedávné politické nepokoje v regionu znamenaly, že se do starobylých ulic žádná archeologická expedice nepodívala.
Laserová mačeta
Nepodívala se do nich ani teď. Namísto toho francouzští archeologové koukali na zelenou střechu džungle, která ruiny ukrývá, z letadla a vrtulníku. Během posledních let udělali několik přeletů a při každém z nich pečlivě skenovali území LIDARem. Jde o radar, který zaměřenou oblast bombarduje laserovými paprsky a měří dobu jejich návratu. Podle nastavení paprsky projdou vegetací, ale odrazí se od kamene. Údaje pak odborníci zpracují do 3D modelu. V případě města zarostlého džunglí mapování výrazně zjednoduší badatelskou práci, protože laser je přesný a podle výsledků archeologové hned vědí, kde jsou zajímavé budovy.
Dobře skrytá tajemství
Mapa Mahendraparvaty překvapila svojí rozlehlostí. V dobách své největší slávy se město rozkládalo na 50 kilometrech čtverečných. Osídlení protínaly vyvýšené cesty orientované zhruba sever-jih a východ-západ. Vytvářely tak síť čtverců a obdélníků, ve kterých stály domy. Archeologové tvrdí, že geometrická pravidelnost potvrzuje městské plánování a určitou inženýrskou a architektonickou vizi. Řízené rozšiřování zástavby je v rozporu s ostatními khmérskými městy, která vznikala přirozeně a bez centrálního plánování. Teorii podporují objevy systému pro rozvod vody a výrazný palácový komplex s desítkami budov. Král Džajavarman II. to prostě myslel s novým hlavním městem vážně.
Málo rýže
S umístěním města už král takové štěstí neměl. Z nějakého důvodu si zvolil relativně náhorní plošinu Phnom, ke které byl nelehký přístup. Lidé v náročném terénu nemohli provozovat zemědělství v takové podobě, na jakou byli zvyklí z údolí. LIDARové paprsky odhalily umělé vodní nádrže, které měly zřejmě pomáhat se zavlažováním – jenže zůstaly nedokončené. Obyvatelé se poměrně krátce po založení města stáhli do záplavových oblastí na jihu, kde byl založen Angkor.
LIDAR na Šumavě
V roce 2016 se tým českých a německých vědců rozhodl zmapovat zaniklá města a obydlí na Šumavě. S pomocí letadla osazeného LIDARem se jim daří odhalovat například i zaniklé cesty, kterých bychom si jinak ani nemohli všimnout. To všechno dohromady nám pomáhá uvědomovat si, proč například dnes bydlíme tam, kde bydlíme. Nebo proč vedou silnice tak, jak vedou.
