Kyber-egyptologie: Starověk potkává počítač

Kyber-egyptologie: Starověk potkává počítač
Sdílej
 
Čeští egyptologové spojili síly s vědci z ČVUT a přišli s revolučním způsobem zkoumání egyptské civilizace.

 

Pod pouštními dunami u řeky Nil v současném Egyptě se ukrývá nejedno tajemství a záhada. Na své znovuobjevení zde čekají pískem zaváté tisíce let staré hrobky staroegyptských úředníků a aristokratů. Není divu, že archeologové z celého světa to tu mají rádi. Na výzkumech pracují mezinárodní týmy. Zástupce toho českého najdete nejčastěji v pouštním Abúsíru, necelých dvacet kilometrů jižně od proslavených pyramid v Gíze a jen co by kamenem dohodil od stupňovité pyramidy Džoserovy.

Z Abúsíru, kde čeští egyptologové odkrývají tisíce let staré hroby, je vidět až do Gízy • 

Egyptologie počesku

Pohřebiště ležící pod Abúsírem je pro archeology z Českého egyptologického ústavu zlatým dolem. Neuplyne rok, aby zde neobjevili nové pohřební prostory. K nejnovějším nálezům se počítá říjnové odkrytí hrobky, která patří knězi Kairesovi. K věčnému spánku jej uložili před nějakými 4500 lety v průběhu vlády faraonů z páté dynastie. A i když byla jeho hrobka ve starověku vyloupena, zachovala se v ní žulová socha s vypsanými funkcemi, které kněz zastával.

Výzkum Neferovy hrobky v Abúsíru

Tituly jsou základ

"Jediný přítel krále. Představený královských prací. Strážce tajemství Jitřního domu. Správce královského paláce. Kněz bohyně Hathory. Správce trůnů jižního a severního Egypta. Předák Domu života." To je jen drobný výčet Kairesových titulů, které dokládají, že v rámci královského dvora šlo o extrémně důležitého muže. A jsou to právě tituly a osobní informace z pohřebních desek a soch, které nám dnes pomáhají pochopit fungování staroegyptské společnosti.

Na nalezištích v Egyptě je vždy živo!

Plná kyber-databáze

Od roku 2006 čeští archeologové všechny tituly nalezené v hrobkách v Abúsíru a přilehlé Sakkáře a Gíze poctivě sepisují do vlastní databáze. Můžete jejím prostřednictvím listovat ve specializovaném programu, případně si prohlížet ručně kreslené složité rodokmeny vycházející z nalezených informací. Dokonale zmapovat rodinné vazby a přejímání funkcí příslušníků královské rodiny, kněžích, soudců a úředníků, to je prakticky nesplnitelný úkol. Mimo jiné i proto, že se v některých hrobkách dochovala jen část záznamů. Co s tím?

Čeští egyptologové spojili síly s vědci z ČVUT a přišli s revolučním způsobem zkoumání egyptské civilizace • 

Datový chaos

Situace tak není nepodobná problémům, kterým v současnosti čelíme při dolování dat na sociálních sítích. Každý uživatel generuje velké množství dat, která bez správné metody třídění a určování působí naprosto chaoticky a nečitelně. Místo "uživatel" si do předchozí věty dosaďte "hodnostář ve starém Egyptě". A náhle je tu situace jako stvořená pro techniky, kteří se zabývají tříděním velkých dat a jejich spojováním do nových souvislostí.

Více jak 4500 let stará hrobka šéfa písařů Nefera

Prolnutí dvou světů

Čeští egyptologové se proto před čtyřmi lety spojili s Fakultou elektrotechnickou Českého vysokého učení technického. Jedna strana dodala data z hrobek přepsaná do počítače, druhá vytvořila postupy automatizovaného zpracování dat. Společně pak přišli na způsob, jak metody pro třídění a učení se z dat přizpůsobit na míru dochovaným záznamům ze starého Egypta. Těch bylo přibližně 10 000 a pocházely z období Staré říše, která existovala mezi roky 2700 a 2180 před naším letopočtem. Vědci při práci využili zejména analýzu komplexních sítí, kybernetiku a umělou inteligenci. Umožňují, aby se počítač z dat sám učil a nalézal skryté vztahy či generoval nové domněnky.

Kairesova hrobka • 

Protekce se nevyplácí

Výsledky překvapily všechny zúčastněné. Moderní počítačové metody potvrdily staroegyptskou módu dědičnosti titulů a funkcí. Její důsledky byly zkázonosné: Čím častěji se dědil úřad z otce na syna, tím více vzrůstalo riziko kolapsu celého království. Tomuto společenskému jevu se říká nepotismus, ale můžeme ho klidně označovat slovem protekce. Do vládnoucí třídy se kvůli ní nedostávali noví lidé se svěžími nápady a systém se kvůli tomu hroutil.

Na spodní straně grafu jsou jména vezírů, směrem nahoru jsou vypsány tituly. Který jich měl nejvíc? • 

Vezír, to je pán

Podobně zajímavá byla analýza titulů vezírů, kteří stáli v egyptské společnosti hned pod panovníkem. Na základě vazeb a titulů celkem 74 vezírů počítač vymodeloval rostoucí vliv (nebo naopak úpadek) úřadu v průběhu celé páté dynastie. Na úplném počátku byli vezíry jmenováni princové, které ale postupně nahradili důležití úředníci. Ti nejhamižnější z nich si dokázali přivlastnit i 71 titulů z celkově 491, které existovaly pro hodnostáře konající vezírskou funkci.

Revoluce u Nilu

Počítačové modely ukázaly i zájmové skupiny ve společnosti, tedy rodiny, které se strategicky podílely na dělbě moci. Králové například cíleně provdávali své dcery do úřednických rodin s největším vlivem, aby si pojistili jejich spolupráci. To samozřejmě nepřinášelo nic dobrého. Když se analyzovaná data položila na časovou osu, potvrdil se skokový vývoj staroegyptské společnosti – společnost procházela revolucemi a násilnými změnami vládnoucí třídy. Portrét dávných časů v okolí řeky Nil je tak opět o něco výraznější a zajímavější.

Všechny hieroglyfy je nutné pečlivě a přesně zdokumentovat fotograficky i ručně • 

Budoucnost egyptologie

Historici a technici nazvali prolnutí svých oborů kyber-egyptologií. Nadále počítají s rozvojem jednotlivých softwarových nástrojů, které jsou schopné pojmout větší množství dat z období vlád nejrůznějších dynastií. Dá se předpokládat, že počítačové modely pak pomohou porozumět nejen jedné konkrétní době, ale dokážou najít i prolnutí společenských jevů napříč tisíciletími. O metody české kyber-egyptologie je proto zájem i v zahraničí.


Čeští egyptologové

Historie českých archeologických výzkumů sahá až do roku 1958, letos tedy slaví 60 let. Češi tehdy dostali povolení zkoumat památky v oblastech kolem vznikající Asuánské přehrady na jihu Egypta. Od roku 1960 se pravidelně vracejí do Abúsíru, kde se věnují mapování a výzkumům nekropole se stovkami pohřebních komor. Každý rok objevují významné nálezy, například hrobku princezny Šeretnebtej (2012), lékaře Kakaibaefa (2013), královny Chentkaus III. (2015) nebo také 18 metrů dlouhého dřevěného člunu (2016). Archeologické průzkumy čeští vědci provádějí i v Súdánu.


Archeologové cestují do minulosti na počítači

Archeologové cestují do minulosti na počítači

Virtuální hledači pokladů: Jak archeologové využívají 3D technologii

Virtuální hledači pokladů: Jak archeologové využívají 3D technologii

Indiana Jones: Sledujte nové dobrodružství

Indiana Jones: Sledujte nové dobrodružství

Papírová historie: Packard Landaulet z časopisu ABC slaví půl století

Papírová historie: Packard Landaulet z časopisu ABC slaví půl století

 

 

Články odjinud

Hry