Al Hitan: Pouštní hřbitov velryb: Podivuhodná místa | Ábíčko.cz

Podivuhodná místa: Pouštní hřbitov velryb

Podivuhodná místa: Pouštní hřbitov velryb
Sdílej
 
Pustá a smrtící Sahara v egyptském údolí al-Hitan bývala zalitá mořem. Připomínají ho ostatky velryb, nad kterými slunce vychází už čtyřicet miliónů let.

Když chcete vidět velryby, vyrazíte na pobřeží Skandinávie anebo na místo, odkud můžete sledovat jejich dovádění. Rozhodně vás ale nenapadne odskočit si při výletu do Egypta od pyramid v Gíze do údolí al-Hitan. Leží dvě stě kilometrů od Středozemního moře, ročně tu spadne jen pár kapek deště a nejbližší voda je až v oáze Fajjúm. Žádná vodní zvířata tu být nemají, natož velryby! Přesto tu jsou. Jejich zkamenělé kosti se opalují pod sluncem na písku smíchaném se žraločími zuby, kostrami pradávných krokodýlů, želv a hadů.

Návštěva hřbitova pravěkých velryb:

Saharské velryby

Wadi al-Hitan, což v arabštině znamená Údolí velryb, je fascinujícím otiskem planetární historie. Nemusíte si představovat, jaké to tu bylo. Chodíte v tom. Sice už tu není oceán Tethys, který před 40 milióny lety pokrýval většinu planety, ale jeho obyvatelé ano. A jsou všude kolem vás. Z písečných nánosů svítí jejich kosti přesně v takové poloze, v jaké zemřeli. K největším patřili basilosauři, předci dnešních velryb, kteří běžně dosahovali 18 metrů délky (největší nalezená kostra měřila 21 metrů). Vypadali trochu jako přerostlé ještěrky.

Odhalená záhada

Zatímco řada živočichů vyšla z moře na souš, kde se dále přizpůsobovala, u velryb je to přesně naopak. Jejich předci byli srstnatí a pochodovali směrem do oceánů. Postupem času přišli o končetiny a stali se velrybami. A právě tuto fázi vývoje můžete v Údolí velryb vidět. Kostry jsou v tak dobrém stavu, že na mnoha z nich jsou patrné nejen nohy, ale dokonce prsty. Dochovanost jde tak daleko, že v žaludku jedné velryby byla nalezena její potrava – tím se mimojiné potvrdilo, že basilosauři byli masožraví.

Jak vypadal Basilosaurus:

Zakletí do kamene

Když zvířata uhynula, klesla ke dnu a jejich pozůstatky postupně zanášel písek. Při ústupu moře se formovaly pískovcové útesy, do kterých byly kostry pevně vnořené. Moře se vytratilo, kontinenty se usadily a na mnoho miliónů let se vlády nad Údolím velryb ujala poušť. Vítr a písek hrály zásadní roli. S postupným obrušováním pískovcových skal se začaly prastaré kostry objevovat – a našli je lidé. Není to tak dávno. První zprávy o lokaci se datují na začátek 20. století a chráněná oblast byla vyhlášena teprve v osmdesátých letech. Do té doby stihli sběratelé a dobrodruzi odnést řadu koster do soukromých sbírek, ale to neznamená, že by v Údolí velryb dnes nebyla ani jedna velryba.

Důležité a chráněné

Paleontologický výzkum zatím odhalil přes čtyři stovky velryb a před několika lety bylo dokonce otevřeno muzeum věnované fosiliím. Při procházce údolím místy vidíte, že některé kostry jsou zabalené pro transport do laboratoří, jiné ohrazené a úzkostlivě opečovávané. To proto, že údolí se dostalo na seznam Světového dědictví UNESCO. Důvody pro zařazení jsou vám asi už jasné.

Projděte se

Poušť u Údolí velryb nabízí parádní příležitost pro malé výlety (samozřejmě na dohled od auta nebo autobusu!), které vedou kolem podivných vejcovitých a hřibovitých skal. Jde o pískovce, kolem kterých vítr žene zrnka jemného písku a obrušuje je tak do interesantních tvarů. Uvnitř některých se možná skrývají další fosílie, a když vám něco křupne pod nohou, podívejte se. Mohou to být klidně zkamenělé žraločí zuby. Nekecáme!

Podivuhodná místa: Ostrov plný koček

Podivuhodná místa: Ostrov plný koček

Podivuhodná místa: Pekelná díra Derweze

Podivuhodná místa: Pekelná díra Derweze

Podivuhodná místa: Roraima, hora jako z Minecraftu

Podivuhodná místa: Roraima, hora jako z Minecraftu

Pravěký vysavač: Nejstarší mořský vegetarián

Pravěký vysavač: Nejstarší mořský vegetarián

Gigantický členovec: Dvoumetrová pravěká "velryba"

Gigantický členovec: Dvoumetrová pravěká "velryba"

YouTubeMag: Když se auťák čelně srazí s velrybou

YouTubeMag: Když se auťák čelně srazí s velrybou

Souboj mořských příšer: "Pražralok" versus "pravorvaň"

Souboj mořských příšer: "Pražralok" versus "pravorvaň"

Mezi peklem a nebem u nejníže položené sopky

Mezi peklem a nebem u nejníže položené sopky