Zuby proti kosticím: Evoluce velryb

Zuby proti kosticím: Evoluce velryb
Sdílej
 
Vědci objevili dlouho hledaný "chybějící článek" v evoluci kytovců: pravěkou zubatou velrybu.

 

Kytovci už mají za sebou asi 50 milionů let existence. Jejich předky byli sudokopytníci, kteří žili na březích vod a k vodnímu živlu získali náklonnost. Nejblíže ke kytovcům měl Indohyus, jehož 48 milionů let stará fosilie byla objevena v indickém Kašmíru. Byl velký asi jako kočka.

Bůh smrti: Hrůzostrašná obojživelná velryba

Bůh smrti: Hrůzostrašná obojživelná velryba

První prakytovec

Fosilní nálezy ukazují, že předkové kytovců se postupně přesouvali ze souše do vody. Končetiny získávaly tvar ploutví a zadní se zmenšovaly, takže páteř byla pohyblivější. A z býložravců se stali dravci: Nejstarší známý prakytovec, 50 milionů let starý Pakicetus, už měl chrup masožravce. Jeho zuby byly podobně jako zuby dnešních savců rozlišené na několik typů včetně špičáků a stoliček. Další evoluce však rozdíly mezi jednotlivými zuby stírala. Před 30 miliony let už měli kytovci jen dlouhé řady uniformních kolíkovitých zubů.

Pravěká velryba: Fosilní nálezy ukazují, že předkové kytovců se postupně přesouvali ze souše do vody •  Alberto Gennari, Giovanni Bianucci

Zuby versus kostice

Tím však proměny chrupu kytovců ani zdaleka neskončily. Z dravých a zubatých basilosaurů (Basilosauridae) specializovaných na lov jiných velkých mořských savců se asi před 38 miliony let začali vyvíjet kosticovci (Mysticeti). Moderní druhy jako jsou velryby, keporkakové a plejtváci žádné zuby nevlastní: Místo nich mají kostice: dlouhé lamely z keratinu (ze stejné látky jsou i naše zuby a nehty), které vyrůstají z horní čelisti. Jako přes síto jimi cedí z vody drobné rybky, hlavonožce, korýše a plankton. Jak ale vypadala cesta od tlamy k plné zubů k tomuto "cedníku"?

Kostižerky: Nejpodivnější zvířata na světě?

Kostižerky: Nejpodivnější zvířata na světě?

Zubatý předek

Odpověď naznačuje nově objevená fosilie 36,4 milionu let starého kytovce z Peru, který dostal jméno Mystacodon selenensis. Jde o zatím nejstaršího známého člena rodinky kosticovců. Byl mnohem menší než dnešní velryby a plejtváci (asi 4 metry) a jeho čelisti dosud obsahovaly zuby. Jejich opotřebení naznačuje, že Mystacodon se neživil velkou potravou jako jeho předkové basilosauři: Lovil u dna, kde do tlamy "nasával" malé ryby. Toto chování pravděpodobně souviselo s ekologickými změnami, které jej přinutily změnit způsob obživy.

Evoluce pravěkých velryb •  Alberto Gennari, Giovanni Bianucci

Hltání potravy

A evoluce pokračovala: Před asi 25 miliony let kosticovci přišli o zuby. Ztráta však nebyla náhlá jako u zubaře: Delfínovi podobný Janjucetus měl ještě zuby, ale současně už mu z horní čelisti vyrůstaly řídké kostice. Důležité bylo i to, že kosti jeho dolní čelisti nebyly srostlé, ale pružně spojené. Mohl tak doširoka otevřít tlamu a hltat hejna malé kořisti. Ztrátu zubů zapříčinila nefunkčnost genu, který podmiňuje vznik skloviny. První skutečně bezzubou velrybou byl Eomysticetus, který žil přibližně ve stejnou dobu jako Janjucetus a kosticemi z vody filtroval plankton.


Dvě skupiny

Sesterskou skupinou kosticovců jsou ozubení (Odontoceti), mezi které patří delfíni, kosatky a vorvaňové. Jak jejich jméno napovídá, mají zuby, které vypadají prakticky stejně jako zuby kytovců z doby před 30 miliony lety. Řady kolíkovitých zubů využívají k lovu ryb (delfíni) a hlavonožců (vorvaňové). Některé kosatky loví stejně jako dávní basilosauři: velkými mořskými savci včetně mnohem větších velryb, kterým ve smečce vytrhávají kusy masa.

Dýchat, nebo jíst? Prozíraví lovci plejtváci

Dýchat, nebo jíst? Prozíraví lovci plejtváci

Podivuhodná místa: Pouštní hřbitov velryb

Podivuhodná místa: Pouštní hřbitov velryb

Vražedné lodě: Modří obři dál zbytečně umírají

Vražedné lodě: Modří obři dál zbytečně umírají

 

Články odjinud