Ve střední době kamenné pokrývaly kontinentální Evropu lesy obývané pouze malými skupinami lovců a sběračů. Ve východním Středomoří už ale vznikala docela jiná civilizace: Příznivé přírodní podmínky umožnily rozvoj zemědělství a lidé se naučili chovat domácí zvířata. Z místa svého vzniku se tato neolitická revoluce rozšířila do Evropy. Způsob, jakým se šířila, je pro archeology velkou otázkou. Zejména tam, kde jí v cestě stály stovky kilometrů mořské hladiny.
Monoxylon: Otázky a odpovědi
Nabízí se odpověď, že nejstarší zemědělci byli zároveň zdatnými námořníky, kteří se dokázali bezpečně plavit po vlnách Středozemního moře. Bylo to ale v době, kdy lidé ještě neuměli zpracovávat kovy a jejich lodě byly jen vydlabané klády, vůbec možné? Přispět k vyřešení této záhady má za cíl i česká expedice Monoxylon III. Její název odkazuje na monoxylony - nejstarší dochovaná plavidla vytesaná z jednoho kusu kmene.
Vzhůru do pravěku
Expedice startuje 25. května, není to ale první námořní plavba českých archeologů. Poprvé možnost plavby z tureckého pobřeží do Řecka na primitivním dřevěném člunu otestovali už v roce 1995, druhá plavba proběhla o tři roky později. Současná výprava ovšem přichází s novými výzvami. Zejména to bude dosud nevyzkoušená 300 km dlouhá trasa z řecké Attiky na Krétu. Novinkou bude i využití plachty pro zachycení severního větru, který v květnu a červnu žene vodní proudy na jih ke krétským břehům. Bez příhodného větru by totiž posádka Monoxylonu III. musela člun pohánět pouze pádly.
Vzácný náklad
Námořní expedice jištěná doprovodným katamaránem bude ověřovat i možnost přepravy nákladu. Na řeckém ostrově Milos naloží do člunu valouny obsidiánu, ze kterého se v době kamenné vyráběly kamenné sekery. Nálezy tohoto kamene na Krétě, kde se přirozeně nevyskytuje, vedou archeology k hypotéze, že tam musely být dopraveny mořskou cestou. Dávní mořeplavci ovšem s sebou mohli převážet i zásoby pěstovaných plodin nebo domestikovaná zvířata jako kozy, ovce nebo psy.
Zóna nespojitosti
Další zastávka expedice bude ostrov Santorini v Egejském moři. Ve starověku existoval velký přístav, kde se křižovaly obchodní cesty. Před 3500 lety ovšem celý ostrov i zdejší civilizaci doby bronzové rozmetal výbuch sopky. Následná vlna tsunami potom zničila i nejstarší minojská přístavní města na Krétě a dala vzniknout legendě o potopení Atlantidy. V poslední části trasy mezi ostrovem Santorini a krétským pobřežím zažije expedice velkou výzvu - zónu nespojitosti, téměř 100 km dlouhý průjezd přes volné moře mimo dohled pevniny. Ukončí jej až neobydlený ostrov Dia, který se nachází pouhých 14 km od cíle výpravy ve starověkém přístavu Hérakleion. Překonáním zóny nespojitosti chtějí čeští průzkumníci ověřit možnost šíření neolitických technologií z východu napříč Středozemním mořem. Pokud expedice Monoxylon III. uspěje, bude to důkaz, že pravěcí námořníci mohli na primitivních člunech zvládat plavbu i mimo pobřeží.
Expediční člun
Devět metrů dlouhé plavidlo bylo vyrobeno z jednoho kusu 170 let starého dubu už před dvaceti lety. Pro současnou expedici se jí dostalo úprav, díky kterým se více blíží své předloze - nálezu pravěké lodi z italského Bracciana. Plavidlo má pouze přes metr šířky, jeho vnitřní prostor nabízí místo jen čtrnácti pádlařům a kormidelníkovi. Pokud by člun vezl uprostřed větší náklad obsidiánu, obilí nebo živá zvířata, museli by si pravěcí námořníci poradit i v menším počtu.
