Američan Victor Vescovo je milovník extrémních výzev. Už má za sebou spoustu dobrodružství. Vystoupal na nejvyšší hory všech sedmi kontinentů, na lyžích doputoval na Jižní i Severní pól a umí pilotovat letadlo, helikoptéru i ponorku. Posledních několik let připravoval svou doposud nejodvážnější misi – ponořit se na dno pěti nejhlubších oceánských příkopů.
Tisícinásobný tlak na dně
Tak vznikla expedice Five Deeps. Než ale vůbec mohla začít s prozkoumáváním nejspodnějších částí oceánů, musela získat stroj, který něco takového zvládne. Určitě víte, že čím hlouběji se ponoříte, tím více stoupá tzv. hydrostatický tlak.
Ten je pro lidské tělo nepřirozený a pro profesionální potápěče představuje velké nebezpečí. Naše schránka nepřežije ponor hlubší než pár desítek metrů. Na dně Mariánského příkopu, tedy na nejhlubším místě na Zemi, působí dokonce tisíckrát vyšší tlak než na hladině.
Stroj do hloubek
Pro ponor do nejhlubších podmořských příkopů oslovila expedice Five Deeps americkou společnost Triton Submarines. Ta pro navrhla unikátní ponorku jménem Limiting Factor. Jde o historicky první stroj navržený tak, aby s ním bylo možné objevovat hloubky oceánů opakovaně. Starší ponorky, s nimiž lidé objevovali dna mořských příkopů, byly totiž po vyplutí na hladinu tak poničené vysokým tlakem v hlubinách, že nebylo možné je dále používat.
Five Deeps: Až do 14 km
Ponorka Limiting Factor nabízí unikátní konstrukci bez svárů a ostrých hran, které vždy působí jako nejslabší bod a ukrývají největší riziko protržení nebo poškození. Díky extrémně odolnému titanovému plášti o tloušťce 90 mm je certifikovaná pro ponory až do hloubky 11 000 metrů a testována i pod tlakem, který odpovídá hloubce 14 000 metrů. Váží 12,5 tuny a kromě pilota uveze ještě dvoučlennou posádku.
Expedice č. 1
Přípravy a stavba ponorky trvaly tři roky. Loni krátce před Vánoci se uskutečnil první ponor a směřoval na dno Atlantiku. Potápěči se vydali prozkoumat Portorický příkop, který se nachází v Karibiku a dosahuje hloubky 8376 metrů. Do té doby nejhlubší průzkum uskutečnila francouzská ponorka Archimede, která se v roce 1964 ponořila téměř dospod příkopu – dosáhnout dna se jí ale nepodařilo.
Nejlepší sonar
Expedice Five Deeps se rozhodla využít nejmodernější techniku. Nejprve zmapovala dno příkopu pomocí špičkového sonaru EM124 od norské značky Kongsberg, která vyvíjí techniku pro armádu i vesmírný program. Five Deeps se chlubí tím, že ponorka Limiting Factor má nejdokonalejší sonar ze všech civilních plavidel na světě. Díky němu dokázala zpracovat přesný 3D obraz mořského dna a s pomocí vědců přesně lokalizovala nejhlubší místo Portorického příkopu.
Daleko od všeho
Druhý ponor se uskutečnil v únoru letošního roku. Směřoval na dno Jihosandwichského příkopu mezi Jižní Amerikou a Antarktidou. Příkop obklopovala donedávna aura tajemnosti. Nikdo se do něj nikdy nepotopil – vědci jen odebrali pár vzorků, a to před téměř půl stoletím. Na vině je hlavně odlehlost příkopu poblíž Jižních Sadnwichových ostrovů, který se nachází tisíce kilometrů od civilizovaného pobřeží. Průzkum neusnadňuje ani místní drsné polární klima.
Ponor v mrazu
Příznivé počasí nezažila ani expedice Five Deeps. Misi absolvovala při teplotě u bodu mrazu. Posádce se přesto podařilo po necelých třech hodinách dosáhnout na dno příkopu v hloubce 7433 metrů. Je to historicky nejhlubší ponor v arktických vodách. Při té příležitosti zmapovala posádka pomocí sonaru dno příkopu a odebrala vzorky místní vody a půdy.
Pod Jávou
Třetí akce se odehrála v podstatně teplejším podnebí. V dubnu se expedice vydala dobýt nejhlubší bod Indického oceánu. Jmenuje se Diamanatina a našli byste ho v Jávském příkopu pár set kilometrů na jih od stejnojmenného indonéského ostrova. V dubnu se podařilo Victoru Vescovovi jako prvnímu člověku ponořit se na jeho dno v hloubce 7192 metrů. Jeho tým mezitím připravil zatím nejpřesnější mapu hlubin Jávského příkopu.
Na dno světa
Poslední ponor byl také ten nejhlubší. Dobrodruzi vypluli po Tichém oceánu až k prohlubni Challenger, která je součástí Mariánského příkopu. Nachází se mezi Filipínami a Japonskem a je to nejhlubší místo naší planety. Limiting Factor se dostal dále než ostatní odvážlivci, a to až do hloubky 10 928 metrů. Trvalo jí to tři a půl hodiny. Mise se zúčastnil i Don Walsh – tedy jeden z prvních dvou lidí, kteří se jako první podívali v roce 1960 na dno Mariánského příkopu.
Dokument z hlubin
Expedici v Mariánském příkopu objevila několik dosud neznámých živočišných druhů a bohužel i jednu ne tak skvělou věc. Na nejhlubším místě naší planety, kam se dosud nikdo nikdy nepodíval, objevila ponorka… plastové odpadky. Nyní ji čeká poslední výzva. Brzy se vydá se do Severního ledového oceánu. Pokud vás svět v hlubinách fascinuje a chtěli byste se o expedici dozvědět něco více, sledujte web kanálu Discovery. Ta totiž každý ponor zaznamenávala na kameru a na podzim by měla ze záběrů připravit sérii dokumentů.
Pět ponorů Five Deeps
1. ponor
Severní Atlantský oceán
Portorický příkop
Hloubka 8376 metrů
21. prosince 2018
2. ponor
Jižní Atlantský oceán
Jihosandwichský příkop
Hloubka 7434 metrů
4. února 2019
3. ponor
Indický oceán
Hloubka 7192 metrů
16. dubna 2019
4. ponor
Tichý oceán
Mariánský příkop
Hloubka 10 920 metrů
13. května 2019
5. ponor
Severní ledový oceán
Litkeho hlubina
Hloubka 5670 metrů
Ve fázi přípravy
Dobyvatelé Mariánského příkopu
1875 – Expedice Challenger
Britská vědecká výprava mezi roky 1872 a 1876 obeplula celou Zeměkouli a prozkoumávala přitom svět pod hladinou. Loď HMS Challenger byla plná geologů, zoologů, biologů, chemiků a oceánografů. Provedla několik set hloubkových měření a objevila skoro pět tisíc dosud nepoznaných živočišných druhů. Mimo jiné jako první změřila hloubku Mariánského příkopu.
1960 – Batyskaf Trieste
Batyskaf je označení pro ponorku určenou do velkých hloubek. Zkonstruoval ho švýcarský vynálezce August Piccard. Poté ho prodal americkému námořnictvu, které mělo chuť vyzkoušet ho v praxi. Usedl do něj vynálezcův syn Jacques Piccard s námořním poručíkem Donem Walshem a společně uskutečnili první úspěšný sestup na dno Mariánského příkopu. Dosáhli hloubky 10 911 metrů.
2012 – Ponorka Deepsea Challenger
Druhý člověk, který se dostal na dno Mariánského příkopu, vás možná překvapí. Je to James Cameron, tvůrce filmů jako Avatar, Terminátor nebo Vetřelci. Díky filmu Titanic se začal zajímat o natáčení v hloubkách a začal podporovat nové technologie, které umožní přenést záběry i z míst, kde by člověk nepřežil. Nakonec se v miniponorce sám stal se třetím člověkem v historii, který se podíval na nejhlubší místo světa.
