Od poslední expedice Neuron do Guatemaly, kde československý tým odhalil s pomocí moderních technologií a umělé inteligence ztracené mayské město, uběhlo jen pár měsíců (článek najdete v abc 5/2024 a na webu abicko.cz). A už se hlásí o slovo další skvělá parta českých vědců a dobrodruhů, kteří mohou udělat se svým výzkumem pořádnou díru do světa. A to v tomto případě doslova.
Největší podzemní termální jezero světa
Tým pod vedením speleologa, cestovatele, spisovatele a grafika Marka Audyho totiž pojede s definitivní platností potvrdit domněnku, že se v člověkem velmi řídce osídlené krajině protínající území Albánie a Řecka nachází největší podzemní termální jezero světa. Jak to tuší? Nasvědčují tomu veškerá data získaná v rámci jejich prvního sestupu do podzemí realizovaného v roce 2022.
100 metrů hluboká propast
Oblast Vromoner, kde se jeskyně s jezerem nachází, je v rámci celé jihovýchodní Evropy unikátní. Zdejší řeky Sarandaporo a Vjosa totiž patří mezi úplně poslední, do jejichž toku nijak nezasáhl člověk. Třeba stavbou přehrad, jezů či umělou úpravou koryt. Díky sloupci páry vycházejícímu z vápencového masivu se tu Čechům podařilo objevit 100 metrů hlubokou propast, jež dostala jméno Atmos.
Zatím jen odhadovali
Povrchový jev je důsledkem silného termálního přítoku až z nitra Země, díky čemuž se jedná o tzv. hypogenní jeskyni. Do většiny ostatních, tzv. epigenních, přitéká voda shora. Přesná plocha a délka jezera uvnitř je ale zatím neznámá.
V roce 2022 totiž Markovi a jeho týmu chyběla potřebná technika na provedení exaktních měření. Tentokrát speleologové vyrážejí vybaveni speciálním lidarovým 3D skenerem i novým softwarem za téměř milion korun od Nadace Neuron. A také s mnoha novými zkušenostmi a kolegy.
Černé na bílém
Cílem říjnové expedice je hlavně provést přesné měření jezera a vytvořit 3D model jeskyně. Měli by tak potvrdit stávající hypotézu o tom, že je největší svého druhu na světě. Vědci budou odebírat i vzorky netradičních a často dosud nepopsaných živočichů z jezerních vod a břehů.
Například v nedaleké jeskyni zvané Sulfur se daří celému společenství hmyzu. Pavouci pokoutníci jsou sice na povrchu běžným druhem, v podzemí na ně ale díky obrovskému množství všudypřítomných komárů čeká doslova královská hostina.
Po stopách legend
Biologicky i politicky velmi rozmanitou a také složitou oblast jihovýchodního Balkánu zná Marek Audy velmi dobře. Před časem o ní napsal knihu, v níž ji označil za ráj svobodného cestování. Není tak náhodou, že si pro svou další expedici vybral právě jeskyni v regionu Vromoner na Balkánském poloostrově. „Navazujeme na éru cestovatelů Hanzelky a Zikmunda, kteří právě v Albánii započali svou druhou cestu,“ dodává Marek.
Pozor, státní hranice!
Z Albánie do Řecka
Když člověk bádá pod zemí, může se mu docela snadno stát, že překročí státní hranici. Ale představa, že by desítky metrů pod povrchem měli své stanoviště celníci nebo příslušníci pohraniční stráže, je spíše úsměvná. Jednu z jeskyní Češi podle ustájených koní u jejího vstupu nazvali Kobyla. Vchod do ní se sice nachází v Albánii, ale hned za postavou na fotografii už se rozkládá území Řecka.
