Brána pumy: Vytištěná svatyně Inků

Brána pumy: Vytištěná svatyně Inků
Sdílej
 
Technologie 3D tisku pomáhá archeologům "oživit" dávno zaniklé budovy. Občas tak dojdou i k nečekaným objevům.

 

Historie je plná měst, která dnes neuvidíte. Jejich zánik mohly způsobit meče a pochodně vojáků nepřátelské armády, smrtící epidemie, náhlý nedostatek surovin nebo také změna klimatu. Lidé se vytratili a jejich domy během staletí chátraly, až zcela zmizely. Dobrými příklady jsou Trója v dnešním Turecku anebo město Tiwanaku v jihoamerické Bolívii. Inkové ho opustili kolem roku 1000 našeho letopočtu a moc z něj nezbylo.

Začátek světa

Historici podle základových kamenných desek a artefaktů roztroušených na 4 km2 odhadují, že v Tiwanaku mohlo žít kolem 20 tisíc lidí. Jeho hlavní ozdobou byl chrámový komplex Pumapunku (v překladu Brána pumy). Podle prastaré legendy byl právě zde stvořen svět. Svatyně tedy měla důležitý rituální význam, ale nikdo si nedovedl představit, jak vlastně vypadala.

Archeologická skládačka Pumapunku z 3D tiskárny •  Alexei Vranich, Heritage Science

Incká skládačka

Ze stavby se dochovalo kolem 150 bloků, většinou z vyvřelé horniny dioritu od nedalekého jezera Titicaca, a několik pískovcových kvádrů s hmotností až 83 tun. Archeologové pečlivě změřili a převedli rozměry a tvary všech bloků do počítače s pomocí fotogrammetrie, tedy 3D skenování. Se získanými daty už mohli pracovat a navrhnout přibližnou podobu chrámu.

Počítačová rekonstrukce vchodových dveří •  Alexei Vranich, Heritage Science

Složité programy

Je tu ale jedno velké ALE. Odborníci přiznávají, že pracovat s programy a 3D modely není jednoduché: Komplikované ovládání zpomaluje práci a orientace ve virtuálním 3D prostoru je při sesazování jednotlivých dílů značně náročná. Není to jako dvourozměrné puzzle, při jehož skládání pracujete s přesně vyřezanými dílky a znáte výsledek dopředu. V případě archeologie musíte složitě ověřovat, zda vámi navrhované sesazení dává smysl ze všech stran. A proto přichází 3D tisk.

Bezpečná práce

Pod vedením doktora Alexeje Vraniče doplnili grafici v počítači bloky z Pumapunku o ulomené rohy a zmenšili je o 96 %. Vytištěny byly na velmi přesné práškové 3D tiskárně (tryska postupně nanáší vrstvy speciálního prášku, který následně vytvrdí laserem) a vědci s nimi pracovali jako s kostičkami Lega. Výhody jsou zřejmé. Nikdo nemusel tahat tunové bloky jeřábem a zjišťovat, jestli k sobě sednou. Namísto toho bylo možné rychle zkusit desítky možných kombinací sesazení.

Model Pumapunku v počítači, všimněte si šedých bloků, které byly dopočítány •  Alexei Vranich, Heritage Science

Pohled za roh

Archeologové se tak vlastně vplížili do hlav dávných stavitelů a skládali model, jaký museli mít i oni před zahájením stavby. A na co přišli, když jim chrám rostl pod rukama na stole? Zní to divně, ale objevili například rohy. Zatímco předešlí výzkumníci tvrdili, že dochované bloky tvořily dlouhou zeď, 3D skládačka odhalila, že jde vlastně o dvě zdi tvořící roh stavby.

Nekonečno na dosah

Další zajímavý poznatek vycházel z vytištění kamenných dveří. Na nalezišti se jich dochovalo několik, ale nikdo si nebyl jistý, co s nimi, protože jejich velikost se lišila. Model naznačil, že s největší pravděpodobností stály těsně za sebou a postupně se zmenšovaly – návštěvník chrámu tak měl pocit, že stojí na začátku nekonečné chodby, i když se ve skutečnosti díval do jedné jediné místnosti.


Zbrusu nová prastará Palmýra

Foto:  #NEWPALMYRA

V květnu 2015 zničili teroristé stavby v téměř pět tisíc let starém syrském městě Palmýra. Komunita makerů s názvem #NEWPALMYRA (www.newpalmyra.org) se na protest rozhodla podle dochovaných záznamů (archeologická měření, fotografie atp.) vytvářet přesné počítačové modely zničených památek, které jsou dostupné pro 3D tisk jako open source. Každý tiskař si tak může vytisknout třeba slavný tetrapylon, který se nacházel poblíž palmýrského amfiteátru, nebo pohřební věž Elahbel a spoustu dalších budov. Palmýra tak nikdy úplně nezmizí.


Konec indiánské říše: Jak dopadlo zlato Inků

Konec indiánské říše: Jak dopadlo zlato Inků

Nejstarší studna v Evropě objevena pod českou dálnicí!

Nejstarší studna v Evropě objevena pod českou dálnicí!

Avengers: Endgame - Odpovědi na největší otázky z filmu

Avengers: Endgame - Odpovědi na největší otázky z filmu

 

Klíčová slova:
Tiwanaku, Inkové, archeologie, historie, zábava
 

Články odjinud