Neandrtálci ve Středomoří: Pravěcí poutníci po Egejském moři

Neandrtálci ve Středomoří: Pravěcí poutníci po Egejském moři
Sdílej
 
Pravěcí lidé obývali kontinentální Evropu už před více než 1 milionem let. Naproti tomu řecké ostrovy v Egejském moři měly být osídleny teprve před 9 tisíci lety – v době takzvané neolitické revoluce, kdy se rozvíjelo zemědělství. Do té doby byly pro člověka nepřístupné. V poslední době se však množí archeologické doklady o tom, že Egejské moře, které odděluje tureckou Anatolii od pevniny Řecka, mohlo být v minulosti pro člověka daleko prostupnější, než si myslíme.

Pazourkové zbraně a nástroje

Významné je především naleziště Stelida, které leží v severozápadní části řeckého ostrova Naxos. Mezinárodní tým archeologů tu objevil asi 200 tisíc let staré kamenné nástroje a hroty loveckých zbraní. Jsou jich tisíce a jsou velmi rozmanité, navíc jsou vyrobeny z pazourku, který pochází z místního lomu. Jen těžko si tedy lze představit, že se na ostrov dostaly nějakou náhodou. Otázkou však je, kdo tyto nástroje vyrobil. Před 200 tisíci lety se v Africe vyvíjeli první zástupci anatomicky moderních lidí, ale ti se v té době ještě drželi svého kontinentu. Jedinou pravděpodobnou možností tak je, že je vyrobili naši bratranci neandrtálci.

Námořníci neandrtálci?

Otázka číslo dvě je pak ještě zásadnější: Jak se neandrtálci na ostrov dostali? V určitých obdobích poslední doby ledové byla hladina moře nižší než dnes, protože ledovce v sobě uvěznily velký objem vody.

Ačkoli byli neandrtálci přizpůsobeni životu v chladných oblastech, osídlili zřejmě i Naxos a některé další ostrovy ve Středozemním moři •  Profimedia.cz

Některé ostrovy tak od sebe teoreticky mohly oddělovat jen jakési mokřiny, které neandrtálské populace dokázaly přejít téměř suchou nohou. Dokonce tu mohl existovat i jakýsi pevninský most. Je tu ale ještě další možnost, docela fantastická – že neandrtálci byli natolik vyspělí, že dokázali stavět primitivní čluny a pak se na nich plavit mezi jednotlivými řeckými ostrovy.

Důkazy z Kréty

Žádný člun z doby neandrtálců ale nikdy nikdo nenašel a nejspíš ani nenajde, protože dřevo podléhá zkáze. Existují tedy nějaké archeologické důkazy, které by teorii o námořnících – neandrtálcích podpořily? Existují a pocházejí tentokrát z Kréty. Kréta je podle všeho posledních 5 milionů let izolovaným ostrovem, přesto i tady byly nalezeny kamenné nástroje staré asi 130 tisíc let. A ani u samotného Naxu není zcela jisté, že se na něj někdy dalo dostat po souši – určit, které ostrovy byly v posledních desítkách či stovkách tisících let úplně izolované, není jednoduchá záležitost.

Rekonstrukce hrotů oštěpů z archeologického naleziště Stelida. Nejstarší paleolitické jsou nalevo, nejmladší mezolitické napravo •  Kathryn Killackey, Evaggelos Tzoumenekas

Dvě trasy do Evropy

Velmi staré kamenné nástroje se navíc našly i na dalších řeckých ostrovech, jako je Kefalonia nebo Zakynthos, které leží v Jónském moři. Není tedy vyloučené, že ambice vyplout na moře a objevovat neznámé země neměli jen moderní lidé, ale i neandrtálci. A že v tom byli docela úspěšní. V každém případě však nálezy z řeckých ostrovů ukazují, že v době ledové neexistovala jen jedna cesta z Blízkého východu do Evropy. Vedle trasy vedoucí po souši přes jihovýchodní Balkán se našim předkům nabízela i alternativní cesta přes řecké ostrovy.

Foto:  iStock

Nejstarší mořeplavci

Před více než jedním milionem musel člověk vzpřímený (Homo erectus) v Indonésii překonat několikakilometrovou hloubku, aby se dostal na ostrovy, jako je Flores nebo Sulawesi. Je ale pravděpodobné, že v tomto případě nešlo o záměrné plavby, ale spíš náhody. Pobřeží mohla například spláchnout vlna tsunami a někteří lidé mohli přežít zachyceni na kmenech stromů, které je donesly na nová místa. Kandidáty na první skutečné námořníky tak zřejmě zůstávají neandrtálci.

Inženýři neandrtálci: Byli stejně chytří jako moderní lidé?

Inženýři neandrtálci: Byli stejně chytří jako moderní lidé?

Záhadní předkové: Proč vyhynuli neandrtálci?

Záhadní předkové: Proč vyhynuli neandrtálci?

První pohled na záhadný lidský druh: Tvář denisovanky

První pohled na záhadný lidský druh: Tvář denisovanky

 

Články odjinud