Mezinárodní vesmírná stanice má 20 let

Mezinárodní vesmírná stanice má 20 let
Sdílej
 
Jde o jednu z nejúchvatnějších a také nejdražších lidských staveb - Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). Před 20 lety u ní zakotvila ruská kosmická loď Sojuz a od té doby člověk vesmírný přístav na oběžné dráze neopustil.

 

Stálým posádkám Mezinárodní vesmírné stanice se říká Expedice. Expedice číslo 1 ve složení William Shepherd (velitel, USA), Jurij Gidzenko (pilot, Rusko) a Sergej Krikaljov (palubní inženýr, Rusko) odstartovala 31. října 2000 z kosmodromu Bajkonur a ke stanici se připojila 2. listopadu v 10:21:03 našeho času.

Stavba ISS

Samotná výstavba ISS začala na konci listopadu 1998, kdy se do vesmíru vydal modul Zarja, který je základem ruského segmentu stanice a obsahuje důležité systémy, motory apod. Modul vynesla na oběžnou dráhu raketa Proton.

Prožij 18 minut na Mezinárodní vesmírné stanici

Prožij 18 minut na Mezinárodní vesmírné stanici

V prosinci 1998 přiletěl k modulu americký raketoplán a připojil k němu základ amerického segmentu – modul Unity. V únoru 2001 se do vesmíru vydal první laboratorní modul (Destiny) a o 7 let později se k ISS připojil evropský modul Columbus.

Jak se stavěla Mezinárodní vesmírné stanice:

Laboratoře i solární panely

Celkem proběhlo 42 montážních letů – 37krát odstartoval americký raketoplán, pětkrát pak ruské rakety. „Nahoru“ se vydávaly obytné moduly, laboratoře, propojovací moduly, mechanický manipulátor i 110 metrů dlouhá příhradová konstrukce, na které se nachází obří nepřehlédnutelné solární panely.

Pro Mezinárodní vesmírnou stanici dodává osm polí 75 až 90 kilowattů elektrické energie. Jen pro stavbu nosníku a solárních panelů bylo potřeba v letech 2000 až 2009 jedenáct startů raketoplánů.

Zahrajte si na astronauty. Připojte se k Mezinárodní kosmické stanici

Zahrajte si na astronauty. Připojte se k Mezinárodní kosmické stanici

Po dokončení vesmírné stanice odešel raketoplán v roce 2011 do důchodu, ale to neznamená, že se vesmírný komplex nemění. Nedávno přibyl experimentální nafukovací modul, který ke stanici dopravila nákladní loď. V příštím roce má odstartovat po mnoha odkladech ruský modul Nauka. Uvnitř bude prostor pro zásoby, záložní kontrolní systém i několik vědeckých přístrojů. 

Turisté na stanici

Posádku na kosmické stanici od začátku dopravují ruské rakety Sojuz, které vzaly na stanici i pár vesmírných turistů. Další astronauty přepravoval raketoplán a nyní to začínají dělat americké soukromé kosmické lodě. Na Starliner od Boeingu si musíme počkat, ale Crew Dragon se už hlásí do služby.

ISS mezinárodní vesmírná stanice •  NASA

Nepůjde ale jen o Expedice a profesionální astronauty. Firma Axiom chce raketu Crew Dragon využít k dopravě turistů a to už od roku 2021. Na palubě má být při jednom z prvních letů také americký herec Tom Cruise, který chce na stanici natočit film. Axiom má velké plány. Chce k ISS připojit vlastní moduly, které by tam zůstaly do konce stanice, poté se odpojily a vytvořily samostatnou stanici.

Vesmírní rekordmani

V průběhu 20 let zavítalo na ISS 241 lidí z 19 zemí: Od Ruska, Itálie, Nizozemska a Japonska po Malajsii nebo Spojené arabské emiráty. Někteří astronauti se na stanici vydali dvakrát nebo dokonce třikrát. Šest astronautů bylo na ISS dokonce čtyřikrát a dva pětkrát – Rusové Jurij Malčenko a Fjodor Jurčichin.

Počty lidí, kteří navštívili ISS •  NASA

Na provozu Mezinárodní vesmírné stanice se podílí USA, Rusko, Evropa, Japonsko či Kanada. Život astronautů se řídí světovým časem. Na ISS je tak o hodinu méně než u nás (v době letního času o dvě hodiny). Určit si nějaký čas je důležité, protože východem a západem Slunce se na ISS řídit nedá. Stanice oběhne Zemi za 90 minut, takže posádka pozoruje 16 východů a 16 západů Slunce denně!

Život na stanici

Stálé posádky pobývají na stanici šest měsíců. Na začátku byly posádky tříčlenné. Po nehodě raketoplánu Columbia v roce 2003 a zastavení letů vesmírných korábů krátce dokonce dvoučlenné, což je nutné minimum. Poté se počet členů na Mezinárodní vesmírné stanici postupně rozrostl na šest a se současným nástupem soukromých lodí vzroste na sedm.

Přímo nad hlavou: Obytné prostory na Mezinárodní vesmírné stanici

Přímo nad hlavou: Obytné prostory na Mezinárodní vesmírné stanici

Kromě běžných činností, jako jsou hygiena nebo příprava jídla, musí posádka každý den také cvičit. V prostředí mikrogravitace totiž ochabují svaly. Kromě údržby stanice se astronauti věnují vědeckým experimentům. Za dobu existence ISS se jim také podařilo 227 vycházek do otevřeného kosmu. Na palubě jsou k tomu americké a ruské skafandry.

Z modulu Cupola je pěkný výhled na stanici i na Zemi •  NASA

Budoucnost ISS

Podle aktuálních plánů má Mezinárodní vesmírná stanice fungovat nejméně do roku 2024, je ale reálná šance, že její provoz bude prodloužen do roku 2028. Posádla pak opustí stanici, ke které se následně připojí jedna z automatických lodí. Svými motory pozmění dráhu stanice tak, že skončí v atmosféře, kde z velké části shoří. Na obloze to bude velký ohňostroj, který ale na vlastní oči moc lidí neuvidí. Zbytky stanice dopadnou do neobydlené oblasti jižního Tichého oceánu.

USA, Evropa a Japonsko už chystají novou stanici, která ale nebude na oběžné dráze Země. Její výstavba by měla začít za tři až čtyři roky. Stanice Gateway (brána) bude obíhat vysoko nad povrchem Měsíce. Kromě přípravy na budoucí let na Mars bude sloužit také jako přestupná stanice pro lety na povrch Měsíce.

Návrat na Měsíc už nestačí: Teď tam zůstaneme!

Návrat na Měsíc už nestačí: Teď tam zůstaneme!

Wi-fi pod vodou: Podmořská laboratoř Aquarius připomíná Mezinárodní vesmírnou stanici

Wi-fi pod vodou: Podmořská laboratoř Aquarius připomíná Mezinárodní vesmírnou stanici

Zapomenuté divné vesmírné stanice

Zapomenuté divné vesmírné stanice

 

Články odjinud