Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) dnes slouží především k ověřování nových technologií. Před rokem tam japonská společnost GITAI Robotics úspěšně otestovala svého robotického pracanta.
Dvě ruce pro práci ve vesmíru
Jde o 1,5 metru dlouhý autonomní systém dvojitého robotického ramene s označením S2. Tento robot dokáže vyměňovat komponenty, měnit nástrojovou hlavu, utahovat i povolovat šrouby, připojovat konektory a spolupracovat s druhou rukou. Cílem je nahradit drahé a riskantní výstupy astronautů do vesmíru.
Robotický satelit opraví družice i prodlouží životnost
Díky těmto testům chce GITAI Robotics už příští rok poslat na orbitu speciální robotický satelit, který zvládne doletět k jiné družici, zadokovat, provést inspekci, opravy, doplnění paliva nebo dokonce odstranit satelit z oběžné dráhy. Pracovat bude jak na nízké oběžné dráze Země (LEO), tak na geostacionární dráze (GEO).
První robotický satelit je už na oběžné dráze
Na konci loňského roku se firmě GITAI podařilo vypustit první testovací satelit na palubě rakety Falcon 9. Malý CubeSat prokázal, že systémy fungují a komunikují se Zemí. V roce 2026 má firma v plánu vypustit první demonstrační robosatelit o hmotnosti 500 kg vybavený robotickým ramenem.
Roboty staví základnu i v poušti
Stavbu lunární základny si roboti GITAI vyzkoušeli na Zemi – v americké poušti. Pomocí dvou robotických ramen a dvou vozítek úspěšně vztyčili solární panely, vyvrtali piloty, svařili konstrukci a zvládli i údržbu včetně výměny opotřebovaného kola. V další simulaci pak postavili pěti metrovou komunikační věž – a následně ji rozebrali a odvezli.
Regolit: Prach, co se dostane všude
Práce na Měsíci ale znamená i boj s tzv. regolitem – jemným prachem, který se při misi Apollo dostal do skafandrů i modulů. GITAI proto testuje roboty ve speciálních komorách s 7 tunami materiálu, který imituje měsíční regolit. Pro jeho jemnost se k němu inženýři dostanou jen ve speciálních ochranných oblecích.
Roboti a vesmírná ekonomika
Poptávka po robotické pracovní síle roste. Roboti nepotřebují jíst, spát ani dýchat – a náklady jsou řádově nižší než u astronautů. Právě roboti by se tak mohli stát základem budoucí vesmírné ekonomiky, od vesmírných továren až po základny na Měsíci, Marsu a dalších tělesech Sluneční soustavy.
Robotický vesmírný pavouk
Pokročilé lunární robotické vozítko „R1"
Pokročilé lunární robotické vozítko „R1“, připomínající tak trochu pavouka, může na Měsíci vykonávat nejrůznější úkoly, jako je třeba průzkum, těžba, kontrola, údržba, montáž atd. V prosinci 2021 v prostředí makety měsíčního povrchu v areálu JAXA (Japonská vesmírná agentura) provedlo lunární robotické vozítko GITAI R1 řadu úkolů a pohybových operací a úspěšně dokončilo všechny plánované testy.
Vesmírné továrny
Vyrobí i to, co dole na Zemi vyrobit neumíme
Schopnost vyrábět věci přímo ve vesmíru bude mít zásadní význam pro další výzkum naší Sluneční soustavy. Díky firmám jako SpaceX se sice náklady na dopravu materiálu do vesmíru snižují, ale teprve vesmírní dělníci-roboti umožní skutečnou vesmírnou ekonomiku.
Budou totiž moct přímo ve vesmíru například těžit suroviny a ty přepravovat do vesmírných továren, kde se z nich vyrobí nové produkty. Třeba i takové, které na zemi nemůžeme nebo je obtížné vyrobit. Může jít třeba o speciální polovodiče typu arsenidu gallitého, který je výborný právě pro využití ve vesmíru. Ale také nové typy léků, optických vláken a mnoha dalších materiálů.
