Největší objevy největšího dalekohledu: Webb odhaluje tajemství

Vesmírný dalekohled Jamese Webba už tři roky zkoumá blízké planety i nejvzdálenější známé galaxie. Podívejte se na jeho největší objevy od planetek ve Sluneční soustavě a polární záře u Jupiteru, po černé díry. Jaká tajemství už odhalil?

Na konci roku 2021 se do vesmíru vydal největší a nejdražší astronomický dalekohled v historii. Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) pozoruje vesmír v oblasti infračerveného záření. Pro lidské oko je neviditelné, ale vědcům pomáhá odhalit některé z tajemství vesmíru.

JWST pozoruje v podstatě vše kromě Slunce, Merkuru, Venuše a Země. Pro práci v infračerveném záření musí být udržován v extrémně chladných podmínkách. Před teplem ze Slunce a Země ho chrání obří několikavrstvá clona o velikosti tenisového kurtu. Za ty tři roky učinil spoustu významných objevů, takže víme, že jeho instalace do vzdálenosti jednoho a půl milionu kilometrů od Země zbytečná nebyla.

Malá tělesa Sluneční soustavy

Planetka 2024 YR4, kometa 238P/Read

Na konci roku 2024 objevili astronomové planetku 2024 YR4. První odhady říkaly, že existuje malá šance, že by mohl v roce 2032 narazit do Země. Dnes už víme, že se to nestane. Na planetku se ale přesto JWST podíval.

Zatímco ve viditelném světle ji vidíme díky tomu, že odráží sluneční světlo, JWST ji vidí díky tomu, že vyzařuje teplo a může tak lépe zjistit její velikost. 2024 YR4 má průměr asi 60 metrů.

K objevování planetek se JWST používat nebude, protože má jinou práci. Přesto se mu podařilo zcela náhodou při kalibraci přístroje objevit planetku v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem. Jedná se o objekt o velikosti 100 až 200 metrů, a tedy zřejmě nejmenší objekt, který JWST pozoroval.

V hlavním pásu planetek pozoroval dalekohled také trochu netradičně kometu. U komety 238P/Read objevil vodu, což znamená, že se po vzniku Sluneční soustavy nacházel vodní led také v této oblasti. K překvapení vědců ale nenašel oxid uhličitý, který je pro komety typický. Je možné, že 238P/Read už o všechen přišla.

Planety Sluneční soustavy

Polární záře u Jupiteru a Neptunu

Polární záři můžeme pozorovat také na některých jiných planetách. Potřeba je atmosféra a magnetické pole. JWST se podíval na polární záře u Jupiteru a Neptunu. V případě Jupiteru jsou stokrát jasnější než ty pozemské.

Pozorování pomohou zlepšit naše znalosti o tom, jak se ohřívají a ochlazují horní vrstvy Jupiterovy atmosféry. Vědci porovnali snímky JWST z těmi od Hubbleova dalekohledu a našli velké rozdíly. Patrně šlo o dopad obrovského množství částic s nízkou energií.

V případě Neptunu nejsou polární záře až tak polární. Nachází se více k rovníku planety, což je způsobeno zvláštní povahou magnetického pole Neptunu. Magnetické póly planety jsou hodně vzdálené od těch skutečných.

Výtrysky na Enceladu

Vodní pára ve vesmíru

Sonda Cassini objevila před 20 lety u Saturnova měsíce Enceladus ledové gejzíry. Jejich zdrojem je podpovrchový oceán. Sonda už dávno skončila a na další si musíme počkat. Mnoho informací ale může zjistit na dálku také JWST.

Nedávno objevil u Enceladu oblak vodní páry o délce 9600 km. Vodní pára se do vesmíru dostává rychlostí přibližně 300 litrů za sekundu. Enceladus oběhne Saturn za pouhých 33 hodin. Svou dráhu neustále vyplňuje vodní párou, čímž vzniká oblak vody ve tvaru koblihy (donut).

Exoplanety nepřímo

Důkazy o mimozemském životě?

V roce 2023 potvrdil JWST existenci exoplanety LHS 475 b, kterou objevila malá družice TESS. Planeta má stejnou velikost jako Země. Na jejím povrchu ale nebudou podmínky vhodné k životu, protože okolo své hvězdy oběhne za pouhé dva dny a bude velmi horká.