Lidé se chystají znovu dobýt Měsíc! Možná už na konci tohoto roku. Vesmírné agentury se ale nevzdávají ani automatického průzkumu našeho vesmírného souseda. Sondy a rovery mohou hledat vodu nebo testovat technologie, které pak využijí astronauti.
A co víc? Návrat na Měsíc má být tentokrát na dlouho! NASA spustila program CLPS a najala si firmy, které postaví přistávací moduly pro dopravu experimentů na Měsíc. První dva už odletěly.
Kdo bude první zpátky na Měsíci?
Prvním landerem na povrchu Měsíce měl být Peregrine od společnosti Astrobotic. Ale všechno šlo špatně! Do vesmíru ho vynesla nová raketa Vulcan-Centaur, pro kterou to byl vůbec první start. Při prvním letu vždy hrozí, že se něco pokazí. Peregrine shořel v atmosféře Země, včetně českého přístroje, který nesl na palubě.
Lander měl svými motory nejdříve dráhu okolo Země pořádně protáhnout a poté se vydat k Měsíci. Na jeho oběžné dráze měl čekat na nejvhodnější světelné podmínky v místě přistání – konkrétně měl dosednout po východu slunce. Na povrchu měl Peregrine fungovat asi 8 až 10 dní.
Peregrine jako vesmírný multitool
Peregrine byl jako vesmírný multitool – poskytoval platformu pro let, přistání, zdroj energie i komunikaci. Na šířku měl asi 2,5 metru a na výšku necelé dva metry. Na palubě nesl řadu experimentů.
Například přístroj LETS určený ke zkoumání míry dopadajícího kosmického záření, které je nebezpečné pro astronauty. NIRVSS se měl podívat na povrchovou a podpovrchovou přítomnost vody na Měsíci, oxidu uhličitého a metanu. A také mapovat povrchovou teplotu a změny, ke kterým dochází v místě přistání.
Na palubě bylo také pole laserových odražečů, které měly odrážet laserové paprsky ze sondy na oběžné dráze. Vědci by tím znali přesněji pozici landeru a mohlo to fungovat také jako dobrý orientační bod pro přistání dalších sond.
První americký robot na Měsíci
Carnegie Mellon University postavila malé robotické vozítko Iris o hmotnosti jen 2 kg. Má jít o nejmenší a nejlehčí rover, který kdy letěl do vesmíru a také o prvního amerického robota na Měsíci. Bude testovat nové technologie a pořizovat snímky.
Mexičané pak posílají pět malých robotů COLMENA o průměru 12 cm a váze 60 gramů. Mají dvě kolečka a na sobě solární panel. Budou zkoumat elektrostaticky nabitý měsíční prach, ale také možnost vytvořit z mnoha menších panelů jeden větší.
Nova-C už tam je
Nova-C od firmy Intuitive Machines odstartovala v polovině ledna pomoci rakety Falcon 9 od SpaceX a na Měsíci přistála už v únoru. Na palubě jsou tři experimenty.
Prvním jsou opět laserové odražeče. Druhý experiment bude studovat vliv měsíčního prostředí na radiové observatoře na povrchu Měsíce. Třetím experimentem je čtveřice kamer, která sledovala povrch pod landerem během přistání a zkoumala vliv oblaku od motorů i zvířeného prachu na povrch.
V průběhu příštího roku by mohly odstartovat celkem tři landery Nova-C a přistát na různých místech Měsíce. Na konci roku pak firma Astrobotic dopraví na Měsíc větší rover VIPER, který bude u jižního pólu hledat vodní led.
