Co přinesou české vědecké experimenty na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS)?
Společně s Alešem Svobodou poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici třináct českých vědeckých experimentů. S velkou částí z nich jste se seznámili v ABC 13 z roku 2025. Experimenty mají šanci posunout dopředu technologie a možnosti, jaké budou astronauté využívat nejen na vesmírných stanicích, ale také na základnách na Měsíci či Marsu a při misích ke vzdáleným objektům Sluneční soustavy.
Experiment ZOE:
Rozmnožování a přežití v kosmu
To je pořád nějaké létání do vesmíru, ale základní otázka pro přežití je: Dokážeme se v něm rozmnožovat? V experimentu ZOE budou na oběžnou dráhu poslána oplodněná vejce kura domácího, tedy klasické slepice.
Umístěna budou ve speciálním boxu opatřeném dozimetrickým systémem pro měření hodnot radiace, ale také dostatečným polstrováním, aby zvládla odlet a přistání. Pakliže se vrátí a vylíhnou se z nich kuřata, tak má i lidstvo šanci!
Pumr-B:
Pěstování ječmene v beztížném stavu
Ječmen jarní je dobře známý, ale nyní přichází jeho hvězdná chvíle – poletí ke hvězdám! Umístěn bude v kontrolovaném bioreaktoru Pumr-B, ve kterém bude Aleš Svoboda měřit, k jakým změnám v růstu dochází v pro rostliny velmi stresovém beztížném prostředí.
Tím pomůže vědcům vyvinout speciální bioreaktor a vyšlechtit odolnější odrůdy. Ty se pak mohou stát součástí dlouhodobých kosmických misí nebo na mimozemských základnách.
ISS T-SHIRT:
Chytré triko pro monitoring astronautů
Chytré tričko ISS T-SHITR má vestavěné senzory, které měří například teplotu kůže, činnost srdce, spotřebu kyslíku i okolní podmínky. Z těchto vstupů se v reálném čase odhaduje míra stresu a metabolické zátěže, které mají vliv na výkonnost astronauta.
Testování na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) je klíčové – mikrogravitace ovlivňuje termoregulaci a metabolické děje. Na Zemi nelze podobných podmínek dosáhnout. Stejně tak nelze v plnosti simulovat rušivé faktory, jako jsou vibrace nebo kosmické záření. Kromě vesmírného výzkumu by chytré triko mohlo najít uplatnění i v armádě, sportu či průmyslu.
Cryo Algae:
Extrémní řasy jako zdroj kyslíku
Řasy – to je pro budoucnost vesmírných misí velká věc. Podívejte se třeba na kryosférické řasy Cryo Algae, tedy takové, které zvládají růst v extrémních podmínkách na Antarktidě. Při dlouhých letech na Mars by se proto mohly stát zásadní pro produkci kyslíku a biomasy.
Aleš Svoboda bude na ISS testovat, jak se na vesmírném prostředí dokáží adaptovat dva kmeny mikrořas, které byly odebrány z extrémního prostředí – jeden ze sněhu ve Vysokých Tatrách a druhý ze zamrzlého jezera Naděje poblíž české antarktické stanice Johanna Gregora Mendela v Antarktidě.
PROTOCELL:
Vznik života mimo planetu Zemi
Experiment Protocell může vnést další poznání do odpovědi na otázku, jak se to má s životem ve vesmíru. Projekt se zaměří na vznik protobuněk, které obsahují chemické látky a ze kterých historicky vznikly živé buňky.
Vědcům se již podařilo protobuňky připravit v pozemských podmínkách, ale zatím nikdy v beztížném stavu. Svoboda proto s sebou poveze inkubátory s látkami. Na oběžné dráze bude průběh jejich smíchání zaznamenán a zamražené vzorky se vrátí zpět. Bude-li potvrzen vznik protobuněk, bude to znamenat, že zárodek života mohl vzniknout i mimo naší planetu.
METRO:
Fotobioreaktor pro mise do hlubokého vesmíru
A zase ty řasy. Tentokrát ve fotobioreaktoru METRO. V tom řasy přeměňují oxid uhličitý na kyslík a biomasu, což je v pozemských podmínkách dobře zdokumentované a funkční.
Jenže kapalina se v beztížném stavu chová jinak, tvoří se v ní bublinky, pohybuje se různými směry a to vše má zásadní vliv na růst řas. V experimentu Metro budou vědci zkoumat chování kyslíku a oxidu uhličitého. Získaná data umožní návrh budoucích fotobioreaktorů, které budou pomáhat soběstačnosti posádek při misích do hlubokého vesmíru.
