Až za několik let vynesou rakety astronauta Aleše Svobodu do vesmíru, bude to velká událost pro celé Česko. Na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) doveze Svoboda řadu vědeckých experimentů od českých univerzit a výzkumných pracovišť.
V současné době je vybráno třináct experimentů (z nahlášených sedmdesáti). Pojďme se podívat na ty nejzajímavější. Některé jsme popisovali v ABC 12 v článku S hlavou ve vesmíru, o dalších si řekneme v příštím čísle.
Nanoroboti Conrex: Revoluce v léčbě a čištění povrchů ve vesmíru
Z ostravské Technické univerzity při VŠB poletí s Alešem Svobodou mikroroboti a nanoroboti. Bude to poprvé, co se podobné stroje podívají do vesmíru, ve stavu beztíže budou ovládány elektromagnetickým polem.
Testovat se bude jejich schopnost odstraňovat biofilmy, což jsou společenství mikroorganismů, která na površích vytvářejí slizovité povlaky a jen těžko se odstraňují běžnou dezinfekcí. Nanoroboti pomohou. Ve spojení s medicínou se uvažuje o jejich zapojení i do léčby nádorových onemocnění na pozemských pacientech.
AstroMoWe: Nositelná elektronika a AI pro ochranu svalů astronautů
Astronauti při dlouhých misích přicházejí o svalovou hmotu – někdy i o desítky procent. Porozumět těmto procesům chce kolektiv univerzitních vědců s nositelnou elektronikou AstroMoWe.
Půjde o textilní elektrody, které budou monitorovat pohyb a svalovou aktivitu astronauta a výsledky bude vyhodnocovat umělá inteligence. Cílem je odhalit včas úbytek svalové hmoty nebo riziko fyzického přetížení.
Dosavadní výzkumy spoléhaly na to, že astronaut přeruší běžnou činnost a napojí se na elektrody. S návlekem AstroMoWe bude pracovat bez přerušení, elektronika samotná navíc nebude potřebovat nabíjení. Na zemi se podobná technologie bude hodit sportovcům nebo lidem ve fyzicky náročných profesích.
AstroDesmus: Mikroskopické řasy pro život na Marsu a těžbu kovů
Když astronaut Mark Wattney zahájil robinsonádu na rudé planetě v knize a filmu Marťan, tak si poměrně rychle začal pěstovat brambory. Že to bude mnohem složitější ukazuje experiment AstroDesmus. Základem jsou mikroskopické řasy Desmodesmus armatus a jejich schopnost vázat na sebe kovy.
Řasa by tak mohla čistit marsovský regolit, vzhledem ke své schopnosti rychlého růstu generovat biomasu a s tím také kyslík a vedle toho ještě pomáhat s těžbou kovů. Aleš Svoboda bude sledovat její přizpůsobivost vesmírným podmínkám. V současnosti se podobné řasy používají k čištění odpadních vod.
Icarus Armor: Digitální dvojče astronauta a umělá inteligence
Next Gen Astronaut prochází situacemi, které jsou unikátní a nepřenosné. Monitorovací systém Icarus Armor má za cíl vytvořit na základě monitorování zdraví a kognitivních výkonů Aleše Svobody jeho digitální dvojče.
Pomáhat bude umělá inteligence, která bude vycházet například z měření intenzity pocení nebo z hladiny stresových hormonů (ze slin). Výsledky pomohou předvídat reakce lidského těla a chování v náročných profesích nebo u dalších astronautů.
CZPAD: Ochrana před nebezpečným kosmickým zářením
Kosmické záření představuje riziko pro dlouhodobý pobyt ve vesmíru. Jeho měření je komplikované – tvoří ho celá řada částic a prostředí vesmírné stanice je plné elektromagnetického rušení, které ovlivňuje funkci měřících přístrojů.
Experiment CZPAD má nejen záření měřit, ale navíc ho i v reálném čase zobrazovat astronautům a pomáhat jim v odhadu osobní dávky. Podobný systém se hodí nejen pro ochranu astronautů při letu k Marsu, ale i v letecké dopravě nebo v jaderné energetice a zdravotnictví.
