Za parabolický let označujeme takový, při kterém se simuluje stav beztíže. Slouží k tomu speciálně upravená letadla, která prudce vystoupají do výšky přibližně devíti kilometrů a následně se „propadnou dolů“.
Na vrcholu letové křivky zažijí pasažéři vlivem setrvačnosti přibližně dvacet sekund stavu beztíže. Takových parabol letadlo opakuje několik za sebou. Cvičí se při nich kosmonauti na pobyt ve vesmíru a probíhají vědecké experimenty.
Jak funguje letadlo pro nulovou gravitaci?
Přesně k tomu slouží přestavěné letadlo Airbus, které jsme navštívili během jeho přistání na pražském letišti. Jde o starší typ A310, který je pro parabolické lety ideální. Nemá elektrické ovládání řídicích ploch (tzv. fly-by-wire), ale piloti s nimi manipulují napřímo pomocí lanek a hydromechanických převodů.
Jsou na to zapotřebí tři lidé. Jeden ovládá plyn a před začátkem paraboly přidá co nejvíc rychlosti, aby dosáhl přibližně 650 km/h. Když letadlo vystoupá, stáhne rychlost na 390 km/h a tím zahájí nulovou gravitaci. Další pilot ovládá náklon, aby stroj zůstal na správné dráze 49° a nesklouzl z paraboly. Třetí pilot se stará o stoupání a klesání. Má speciální řídicí páku, která se neotáčí, aby neovlivňoval náklon.
Mise Zero G: Studenti ve stavu beztíže
ABC video mag s03e03: Super zážitek! Stav beztíže v letadle • Zdroj: ABM
Sérii krátkých stavů beztíže zažila v dubnu v letadle skupina 26 žáků z celého Česka, kteří prošli půlročním intenzivním výběrovým řízením (více v boxu Česká cesta do vesmíru).
V rámci letu nazvaného Mise Zero G jim společnost dělala nejen posádka letadla, ale i český astronaut Aleš Svoboda, Kovy, Mikýř nebo Jana Plodková. A také Francouz Jean-François Clervoy, který se podílel na založení společnosti Novespace a řídil parabolické lety pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA).
Budoucnost ESA: Má Evropa šanci proti SpaceX a NASA?
Clervoy věří, že ESA má i v porovnání se SpaceX a NASA hodně našlápnuto. Dobrým příkladem je třeba v Evropě vyvinutá zásobovací loď ATV, která se připojila k Mezinárodní vesmírné stanici s přesností lepší než 1 cm, a to vážila téměř 20 tun.
„Máme dobré rakety, máme úspěšné testy návratových modulů, máme skvělé kosmonauty. Zatím nemáme vlastní kosmickou loď a naše raketa Ariane nestartuje z evropského kontinentu. Ale věřím, že se to změní. Inženýři z celé Evropy včetně České republiky pracují na vývoji vlastního dopravního systému,“ řekl nám Clervoy.
Jak se dostat do vesmíru
Podle Clervoye je důležité, že dnes je cesta k práci kosmonauta mnohem otevřenější než bývalo zvykem. Základní podmínkou je, aby kandidáti pocházeli ze zemí, se kterými ESA spolupracuje. Česko k nim patří. Dále ESA vyžaduje magisterský titul z vybraných oborů, skvělý zdravotní stav a jazykovou vybavenost.
„Konkurence je veliká, přijatých uchazečů je málo,“ řekl nám k tomu Clervoy. „Jestli toužíte po dobrodružství, pokud vás baví technika, tak to prostě musíte zkusit. A možná budete mít štěstí a vyberou vás!“ Nesmíte zapomínat, že to nepůjde hned. Ale můžete se začít připravovat klidně už teď!
Jak přemýšlí kosmonaut?
„Jestli vás baví třeba potápění, skákání padákem nebo lezení po skalách a chození po horách, tak v sobě máte ty správné geny,“ říkal s úsměvem Jean-François. „Znamená to, že hledáte extrémní podmínky a úkoly, kde si nemůžete dovolit udělat chybu. A tak to je i tady. Práce kosmonauta spočívá v ovládání složitých strojů v extrémním, nepřátelském, stísněném a izolovaném prostředí. Musíte na to být připraveni.“
Vzpomínky z mise: Záchrana Hubbleova teleskopu
Clervoy ví, o čem mluví. Celkově strávil na oběžné dráze téměř jeden měsíc. Dvakrát ho vynesl raketoplán Atlantis, jednou Discovery. Při poslední misi měl zachytit robotickým ramenem porouchaný Hubbleův vesmírný dalekohled.
„Dalekohled ztratil všechny gyroskopy a začal se neřízeně točit,“ popisoval nám Jean-François. „Sledoval jsem s robotickým ramenem rychlost rotace. V manuálním režimu jsem pohyboval jednotlivými klouby, přibližoval se k dalekohledu a v ten nejkritičtější moment jsem spustil záchytný mechanismus. A chytil jsem ho!“ Díky tomu mohl být Hubble opraven a sloužil dál k pozorování vesmíru.
Aleš Svoboda a Česká cesta do vesmíru
Jak se náš astronaut chystá na ISS
V polovině minulého roku spustila vláda České republiky projekt Česká cesta do vesmíru. Jeho cílem je podporovat vzdělávání dětí a mládeže v technických a vědeckých oborech důležitých pro práci v českém průmyslu a vědě. Tím přispějí rychle se rozvíjejícímu sektoru firem, které se soustředí na kosmické aktivity. Jde například o avioniku pro vesmírné lodě, vědecké experimenty, družicové komponenty, senzory, servisní přístroje, software a další.
Nejviditelnějším ambasadorem projektu je vojenský pilot a astronaut Aleš Svoboda, který má velkou šanci navštívit v nejbližších letech ISS a dohlédnout na průběh několika desítek českých vědeckých experimentů. Více najdete na ceskacestadovesmiru.cz.
