Pražské planetárium prošlo kompletní proměnou, která nemá v Evropě obdoby. Zatímco tradiční planetária promítají hvězdnou oblohu pomocí projektorů na bílou kopuli, v Praze jako první na starém kontinentu instalovali revoluční LED technologii. Celá kopule o průměru 22 metrů je složena z 12 000 speciálních panelů, na kterých svítí neuvěřitelných 45 milionů světelných bodů.
Zatím existují jen dvě podobné instalace ve Spojených státech, ale ani ty nefungují jako planetária. Používají se jako doplněk sportovního stadionu. Když se hraje finále sportovního turnaje a ne všichni diváci se dostanou přímo na stadion, využívají právě tuto sférickou projekci. Zážitek je natolik intenzivní, že diváci mají pocit, že jsou přímo na ledě, takže předčí i samotnou účast v hledišti stadionu.
Nová černá kopule v pražském planetáriu: Proč je to unikát?
LED panelová technologie zásadně mění zážitek návštěvníků především díky kontrastu. Na bílé kopuli se projektorem promítané světlo rozptyluje, což snižuje kvalitu obrazu. Na černé LED ploše se naopak obraz vykresluje s dramatickým kontrastem. „Můžete mít klidně pocit, že nad vámi opravdu visí Jupiter,“ vysvětluje nám hrdě ředitel planetária Jakub Rozehnal.
Nová technologie nabízí rozlišení vyšší než 8K (více jak 7680 × 4320 pixelů), což je výrazné zlepšení proti původnímu systému, který dosahoval zhruba 6 K. Zásadní je ovšem obnovovací frekvence obrazu 120 Hz. Při nižších hodnotách by přechod obrazu přes jednotlivé LED body vytvářel nepříjemné blikání. Vlastně by stačila frekvence 60 Hz, dvojnásobná hodnota je tu kvůli projekcím ve 3D, kde se pro každé oko přes polarizační brýle využije právě polovina hodnoty.
Dokonalý obraz si žádá prostorový zvuk
Každý panel v kopuli je perforovaný (děrovaný). Je to kvůli zvuku. Bez této úpravy by byl v sále takový akustický chaos, že by se diváci navzájem neslyšeli. Natož, aby slyšeli zvuk filmu či komentář lektora. Ostatně perforované panely měla ze stejného důvodu i projekční kopule starého systému planetária.
Tento technický problém kopulovité stavby byl pro konstruktéry velmi důležitý, neboť k vizuálnímu zážitku musí planetárium poskytovat samozřejmě i kvalitní zvukový doprovod. Součástí instalace je proto pokročilá audio soustava v konfiguraci sedmi hlavních reproduktorů, dvou subwooferů a čtyř stropních reproduktorů umožňujících vytvářet prostorový zvuk v jakémkoliv místě kopule.
Díky tomu mohou zvukové efekty přicházet ze směru, kde se na obraze právě nachází jejich zdroj. Nicméně, my v ábíčku dobře víme, že ve vesmíru se zvuk nešíří, takže je to možná mnoho povyku pro nic.
Co se skrývá za iluzí vesmíru? 18 počítačů a kilometry kabelů
Za plynulým chodem systému nového planetária stojí složitá technologická infrastruktura. O projekci se stará 18 výkonných počítačů, každý obsluhuje určitou část kopule. Ty jsou propojeny s kopulí celkem 12 kilometry kabelů. Ke každému panelu vedou dva dráty, jeden napájecí a jeden datový.
V prostoru pod stanovištěm lektora je klimatizovaná serverovna, kde jsou čtyři racky (počítačové skříně), v nichž jsou zasunuty počítače, chladicí systémy a elektrické rozvody. Tato technologie zajišťuje, že nad hlavami návštěvníků vzniká dokonalá iluze vesmíru nebo jakéhokoliv prostředí, které si tvůrci programu usmyslí – třeba Sixtinské kaple.
Software Digistar: Virtuální vesmír i filmové projekce
Celý systém je řízený specializovaným softwarem Digistar, který umožňuje planetáriu fungovat ve dvou základních režimech. Základním je virtuální vesmír, který je založen na počítačovém modelu kosmu, jenž v reálném čase počítá polohy a vzhled nebeských těles známého vesmíru, což umožňuje návštěvníkům dokonalou virtuální procházku po obloze.
Druhým režimem je filmová projekce, tedy přehrávání speciálně připravených filmů ve formátu pro sférickou projekci. Tyto filmy se natáčejí širokoúhlým objektivem známým jako rybí oko, který zachycuje obraz v úhlovém rozsahu 360 stupňů. Obraz je v nich směrem ke krajům deformovaný, ovšem po promítnutí na kopuli se deformace zcela ztratí a divák uprostřed má pocit, že je středobodem dění.
Planetárium napojené přímo na vesmír: Živá data i aktuální snímky Země
ednou z velkých výhod moderních planetárií obecně je možnost zobrazovat aktuální data z vesmíru. Planetárium může promítat nejen aktuální polohy planet, ale třeba i čerstvé záběry Slunce s aktuálními slunečními skvrnami. Na úložiště planetária, na které jsou napojeny projekční systémy, se dvakrát denně ukládá obraz Země z meteorologických družic. Návštěvníci tak uvidí planetu přesně tak, jak vypadá v daný den včetně aktuálního rozložení mraků.
Budoucnost v přímém přenosu: Starty raket i vysílání z ISS
Systém je připraven i na velmi náročné datové přenosy. V budoucnu by mohlo pražské planetárium nabízet přímé přenosy ze startů raket, speciálních uměleckých představení nebo koncertů. Snem ředitele planetária Jakuba Rozehnala je uskutečnit přímý přenos z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), což by bylo už technicky možné, ale zatím pro to ISS nemá dostatečnou datovou kapacitu.
Praha jako jediná na světě
Kopule pražského planetária se rozšiřuje směrem dolů v přední části sálu. V současnosti je to jediné planetárium na světě, které takový prvek má. Toto řešení vzniklo jako kompromis mezi dvěma přístupy v designu planetárií – zachováním vodorovného horizontu jako u tradičních planetárií a skloněnou kopulí jako u moderních projekčních sálů. Toto rozšíření (extenze) projekční plochy umožňuje nové způsoby využití prostoru, zejména pro živá představení, koncerty nebo divadelní produkce.
Nová éra Planetum: Od školních výletů k prémiovému obsahu
Rekonstrukce je součástí dlouhodobé strategie planetária přilákat širší publikum. Prvních 30 let své existence od roku 1960 planetárium těžilo z toho, že návštěva byla prakticky součástí školních osnov. V té době tvořily školní výpravy až 90 procent návštěvníků. Z toho vznikla u nás zakořeněná představa, že do planetária se chodí jenom se školou. To se současný ředitel Rozehnal snaží rozbourat.
Planetárium se pod jeho vedením zaměřuje na širší veřejnost a nabízí kvalitní profesionální obsah. Souvisí s tím i změna názvu instituce z roku 2018 z původního „Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy“ na jednodušší „Planetum“. Instituce zahrnuje pražské planetárium ve Stromovce a dvě pražské hvězdárny – Štefánikovu hvězdárnu na Petříně a Hvězdárnu Ďáblice.
A se změnou názvu přišla i změna programu samotného planetária. Místo předělávaných školních pořadů nakupuje licence špičkových filmů vytvořených nejmodernějšími technologiemi. Typická licence na pětadvacetiminutový film na pět let stojí přes milion korun. „Návštěvnost planetária během posledních pěti let provozu před rekonstrukcí vzrostla o 30 procent, takže nám strategie funguje,“ vysvětluje ředitel. Nový systém projekční technologie by měl tento trend ještě posílit.
Proč je člověk pořád nepostradatelný?
Navzdory všem technologickým vymoženostem planetárium zachovává jednu důležitou tradiční hodnotu, a to živého moderátora. I sebelepší film musí být doplněn povídáním o vesmíru, nejlépe aktuálním, a k tomu planetárium vždy bude používat živého moderátora. Zaměstnanci planetária proto potřebují nejen odborné znalosti, ale i schopnost je srozumitelně převyprávět laické veřejnosti. Musí umět vyprávět a zaujmout, což není samozřejmé ani u velmi vzdělaných odborníků.
Budoucnost je v Praze
Pro pražské planetárium začíná nová éra. S technologií, která nemá v Evropě obdoby, nabízí bezkonkurenční vizuální zážitek a otevírá zcela nové možnosti využití tohoto prostoru. Možná i posune celé naše chápání toho, co za slovem planetárium hledáme. „Jsme průkopníci," připomíná Jakub Rozehnal jedinečnost projektu, který kombinuje nejmodernější technologie se vzdělávací a kulturní funkcí.
Jak to vzniklo:
První setkání s LED panelovou technologií se odehrálo v Číně v roce 2019. Představitelé pražského planetária se jeli podívat na prototyp, který americký výrobce vystavil v bývalé chemické továrně v Nankingu. Prototyp měl průměr 18 metrů. Pražská kopule je větší (22 metrů) a jako jediná na světě má speciální extenzi – rozšíření směrem dolů v přední části sálu. Když tým planetária viděl kvalitu obrazu, bylo okamžitě rozhodnuto – tohle Praha musí mít. A má!
Stellarium pro domácí astronomii:
Ředitele pražského planetária Jakuba Rozehnala jsme se při návštěvě zeptali, zda by domácím nadšencům do astronomie doporučil námi v redakci velmi oblíbený volně dostupný software Stellarium. „Jednoznačně ano! Není to profesionální hvězdná mapa, jakou používáme v planetáriích, ale nabízí řadu astronomických výpočtů. Stellarium dokáže velmi kvalitně spočítat konjunkce planet, pracovat s katalogy hvězd nebo zobrazit dráhy komet. Sám ho v kurzech doporučuji svým studentům.“ Stellarium používají i malá, mobilní planetária, zatímco velká digitální planetária využívají specializované systémy jako Digistar, Sky Explorer, Digital Sky nebo systém od společnosti Zeiss.
Co dělá Planetum:
Kromě provozu dvou hvězdáren a planetária pořádá Planetum vzdělávací kurzy pro děti i dospělé. Provozuje také Hvězdárium, což jsou mobilní digitální planetária, která přijedou za vámi až do školy. A angažuje se také v hledání nových talentů pro budoucí výzkum vesmíru včetně hledání nových astronautů. Vše najdete na webu planetum.cz.
