Jupiter má 95 známých měsíců. Čtyřem největším se říká Galileovy měsíce a je možné vidět je už v menším dalekohledu. Každý z nich je něčím zajímavý, ale pozornost vědců přitahuje zejména měsíc Europa. Pod jeho velmi tlustou ledovou krustou se totiž nachází oceán kapalné vody.
Dlouhá cesta k měsíci Europa
Sondu Europa Clipper vynesla 14. října raketa Falcon Heavy, která vzniká spojením tří prvních stupňů rakety Falcon 9 od společnosti Space X. Na startu bylo potřeba pořádné síly, protože Europa Clipper má hmotnost 6 tun. Téměř polovinu hmotnosti tvoří palivo na cestu dlouhou téměř 3 miliardy kilometrů.
Kromě motorů využije sonda k urychlení také gravitaci dvou planet. V březnu příštího roku proletí kolem Marsu, v prosinci 2026 se vrátí k Zemi. K Jupiteru dorazí v roce 2030, kdy bude navedena na oběžnou dráhu okolo planety tak, aby prolétala okolo Europy. První z 49 průletů okolo ledového měsíce je naplánován na začátek roku 2031.
Vesmírná sonda s brněním
Tělo samotné vesmírné sondy by se vešlo do většího pokoje. Po vypuštění ale Europa Clipper roztáhla svá křídla v podobě solárních panelů. Každý ze dvou panelů má délku 14 metrů. Velká plocha bude potřeba, protože u vzdáleného Jupiteru vyrobí panely jen 4 % energie ve srovnání s tím, co generují u Země.
Ale to není největší problém, se kterým si musí sonda poradit. Za její větší hmotností je také brnění! Europa Clipper bude jako každý návštěvník Jupiteru vystaven velkým dávkám radiace, které mají původ ve velmi silném magnetickém poli planety. Při každém průletu dostane sonda dávku, která odpovídá několika milionům rentgenových snímků, které znáte z lékařského prostředí.
U Jupiteru nad zmrzlou vodou
Jupiter je mnohem dál od Slunce než Země, takže je tam už pořádná zima. Přesto se pod povrchem Europy nachází kapalná voda. Jak je to možné? Zdrojem tepla v tomto případě není Slunce, jako je tomu na Zemi, ale blízký Jupiter a jeho slapové síly – tedy stejná „energie“, která na Zemi způsobuje příliv a odliv.
Europa Clipper má na palubě devět vědeckých přístrojů. Jedná se třeba o dvojici kamer pro snímkování povrchu. Jedna z kamer je infračervená a umožní odhalit teplejší místa na povrchu, ve kterých by se mohla voda z oceánu dostávat na povrch. Spektrometry budou zkoumat složení povrchu. Magnetometr bude klíčový pro charakterizaci oceánu. Na palubě má sonda také radar, který prozkoumá podpovrchové vrstvy.
Nakonec narazí
Europa Clipper se nebude jen dívat. Dokáže také čichat! Přístroje MASPEX a SUDA se zaměří na plyny a prach v okolí Europy. Zatímco plyn může mít původ v samotném oceánu, zdrojem prachu mohou být i jiná tělesa u Jupiteru. Mise by měla trvat nejméně do léta 2034. Poté sonda řízeně narazí do měsíce Ganymedes.
Evropská sonda JUICE:
Odstartovala už v loni
Měsíc Europa zkoumaly při průletu okolo Jupiteru sondy už v 70. letech. Detailnější informace pak získala sonda Galileo v letech 1995 až 2003. Zatím poslední blízké fotografie Europy pořídila sonda Juno, která se zaměřuje na výzkum samotného Jupiteru.
V dubnu 2023 odstartovala k Jupiteru evropská sonda JUICE, k planetě má dorazit v roce 2032 a jejím hlavním cílem je posledně měsíc Ganymedes. Jde o největší měsíc ve Sluneční soustavě a také pod jeho povrchem by se mohl nacházet oceán. V roce 2034 bude JUICE jako první sonda v historii navedena na jeho oběžnou dráhu.
