Kolem páté planety Sluneční soustavy - obřího Jupiteru - obíhá více než šedesát přirozených měsíců. Čtyři největší z nich: Io, Europa, Callisto a Ganymedes byly objeveny již v 17. století nezávisle na sobě německým astronomem Simonem Mariusem a jeho italským kolegou Galileo Galileem. Avšak podrobnější informace o těchto tělesech se vědci dozvěděli až poměrně nedávno.
Teorie o zdánlivé pustosti všech Jupiterových měsíců dostala vážné trhliny v 70. letech 20. století. Tehdy byly k Jupiteru vyslány dvě kosmické sondy americké NASA: Voyager 1 a Voyager 2. Američtí odborníci byly překvapeni zjištěním, že oběžnice Jupiteru nemusí být vůbec mrtvými místy!
Překvapení z Voyageru
"Však se také měsíce staly hlavními hvězdami projektu Voyager," konstatoval tehdejší geologický poradce NASA Dr. Laurence Soderblom. Především Europa a Ganymedes začaly být považováni za lokality pro hypotetický život - a není se čemu divit! Vždyť podle vědců z NASA na nich panují podmínky v mnohém podobné Zemi.
Pozdější výzkumy z 90. let dvacátého století, založené na snímcích z Hubbleova vesmírného teleskopu a misi americké sondy Galileo, posílají na Zem zpřesňující údaje. V atmosféře Europy bylo objeveno stokrát více kyslíku, než se dříve předpokládalo, a také potvrzeno zdejší magnetické pole. Podle vědců by to mohlo stačit pro přežití jednodušších živočichů. Ale je to reálné očekávání, pokud průměrné povrchové teploty zde dosahují od -160 do -220 stupňů Celsia?
Co ukrývá led?
Mnoha roklemi zbrázděná Europa je na svém zevnějšku pokryta několik kilometrů tlustým vodním ledem, pod nímž se nachází jakási vodivá vrstva. Možná prý jde o led, anebo o asi 100 kilometrů hluboký oceán teplé vody! Jak je to možné?
Vědci míní, že gravitační síly Jupitera hýbou jádrem Europy a vytvářejí tím teplo. Díky tomu by její led mohl roztávat a pod ledovou vrstvou být oceán. V něm by pak mohly žít primitivní baktérie, řasy, jednoduché rostliny, ryby, nebo snad zcela neznámé organismy.
Jde zatím pouze o hypotézy, neboť fyzicky se pod led na Europě nikdo nepodíval. Oponenti argumentují také tím, že pod ledem v uzavřeném oceánu není možnost produkce kyslíku, ani dostatečné světlo. Smrtící má být také velmi silná radiace dopadající sem z vesmíru.
Odolnější než terminátor!
Ale výzkumy z posledních třiceti let naznačují, že pozemský život je mnohem odolnější, než jsme si mysleli. Některé pozemské organismy totiž přežijí i poměrně silné radioaktivní záření. Další svou energii získávají na netradiční bázi - ať už přeměnou sloučenin síry nebo metanu.
Některé baktérie žijí v horkých sirných pramenech o teplotě kolem 90 stupňů Celsia. Jiné pod ledem Antarktidy v mnohastupňovém mrazu a naprosté tmě. Proč by podobné nemohly existovat i na mimo naši planetu?
"Víme, že život je dostatečně vynalézavý na to, aby dokázal využívat různé druhy energie (…) Nejdříve však zde samozřejmě musíme přistát a poté proniknout skrz led," říká o výzkumu teoretického života na Europě americký profesor astronomie Steven Squyres z Cornell University v Ithace. Co odhalí další výzkum?
Skrz led k záhadě
Na rok 2020 je naplánován start sondy Europa Jupiter System Mission určené pro vzdušný průzkum Jupiteru a jeho měsíců - především Europy a Ganymeda. Zatím fantastickým cílem vědců je vyslat na povrch Europy přistávací modul, na jehož palubě bude stroj dostatečně vybavený k protavení se skrz tlustou vrstvu jejího ledu.
Tento zatím neschválený návrh vědeckého týmu z NASA počítá s využitím modulu s atomovým reaktorem, který se protaví až do oceánu Europy. Poté má být do vody vypuštěn robot, který by zde hledat život. Uskuteční se tato mise a zjistíme díky ní pravdu o tajemném měsíci?
