Čtyři největší měsíce Jupiteru uvidíte už v menším dalekohledu jako malé tečky, které obíhají okolo většího kotoučku planety. Největším měsícem Jupiteru, ale i celé Sluneční soustavy, je Ganymedes. Jeho průměr je 5 268 km. Pro srovnání: Náš Měsíc nemá ani 3500 kilometrů.
Vesmírné výpravy
V 70. letech prolétly okolo Jupiteru a jeho měsíců sondy Voyager a Pioneer, které přinesly první podrobnější snímky Jupiterových měsíců a to včetně Ganymedese. Nejvíce informací však získala sonda Galileo, která Jupiter zkoumala do roku 2003. Okolo Ganymedu prolétla v letech 1996 až 2000 celkem šestkrát.
Sonda Juno
V roce 2011 odstartovala vstříc Jupiteru sonda Juno. Jejím cílem je podrobný průzkum atmosféry planety, okolo které obíhá po velmi protáhlé dráze. Letos byla mise sondy prodloužena do roku 2025. Juno provede průlety kolem tří ze čtyř Galileových měsíců.
Jako první přišel na řadu Ganymedes. Sonda ho minula 7. června ve vzdálenosti jen 1038 km. Další bude Europa na konci roku 2022. Sonda se dostane k ledovému měsíci do vzdálenosti pouhých 320 kilometrů. To je mimochodem blíže, než okolo Země obíhá Mezinárodní vesmírná stanice.
Posledním cílem bude v roce 2024 měsíc Io, který je vulkanicky nejaktivnějším ve Sluneční soustavě. Juno okolo něj proletí hned dvakrát.
Co prozradí nové foto?
Vědci už zkoumají podrobné fotky povrchu Ganymedesu. Předpokládá se, že se hluboko pod povrchem měsíce může nacházet oceán tekuté vody. Životodárnou kapalinu udržuje v tekutém stavu „energie“, kterou měsíc získává díky slapovým silám nedalekého obřího Jupiteru.
Záběry a data ze sondy Juno pomohou také vědcům při přípravě další mise, která se zaměří přímo na průzkum měsíců Jupiteru. Evropská sonda JUICE by měla odstartovat v příštím roce. K prvnímu průletu kolem Ganymedu dojde v roce 2029.
