Člověk by se měl vrátit na Měsíc v rámci programu Artemis, na kterém spolupracuje také Evropská kosmická agentura. Mimo jiné dodává Evropskou servisní sekci (ESM) pro kosmickou loď Orion. Vědci z laboratoří JPL při NASA zvažují, zda by nešlo servisní sekci použít i pro průzkum Sluneční soustavy.
Evropská servisní sekce
K Měsíci a zpět bude čtyři astronauty dopravovat kosmická loď Orion. Jedná se v podstatě o kapsli, ve které se budou nacházet čtyři astronauti po celou dobu letu. K Orionu bude připojena Evropská servisní sekce (ESM), která mu zajistí vše, co je potřeba – pohon, zdroj energie, vody i kyslíku. Před vstupem Orionu do atmosféry se ESM odpojí a shoří v atmosféře. Není to ale škoda? Vědci a inženýři se proto zamysleli nad tím, zda by nebylo možné ESM dále využít.
Nemusí shořet v atmosféře
Myšlenka není nová. Je to vlastně podobné sondám, které dopravují na Zemi vzorky třeba z asteroidů. Do atmosféry Země vypustí kapsli se vzorky, ale pak samostatně pokračují dál k výzkumu dalšího cíle. Podobně by ESM nemusela shořet v atmosféře, ale pomoci motorů upravit svou dráhu, minout Zemi a pokračovat dál v letu k novému cíli. Jenže Orion toho mnoho neumí a ESM mu pomáhá a platí to také obráceně.
Příprava na další let
ESM musí být pro tento účel doplněna o prvky pro komunikaci se Zemí, dalšími počítači apod. Kromě toho by nesla několik vědeckých přístrojů pro svůj druhý úkol. Vědci studovali asi 30 možných scénářů a nakonec dospěli k závěru, že nejužitečnějším využitím ESM s minimálními úpravami by byly „dopadové mise“ na jiná planetární tělesa. ESM by mohla narazit do nějakého tělesa, zkoumat náraz jiné sondy nebo obojí. Jedna ESM by narazila a další by náraz zkoumala. Proč bychom měli narážet do vesmírných těles? Důvody mohou být tři.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.