Člověk by se měl vrátit na Měsíc v rámci programu Artemis, na kterém spolupracuje také Evropská kosmická agentura. Mimo jiné dodává Evropskou servisní sekci (ESM) pro kosmickou loď Orion. Vědci z laboratoří JPL při NASA zvažují, zda by nešlo servisní sekci použít i pro průzkum Sluneční soustavy.
Evropská servisní sekce
K Měsíci a zpět bude čtyři astronauty dopravovat kosmická loď Orion. Jedná se v podstatě o kapsli, ve které se budou nacházet čtyři astronauti po celou dobu letu. K Orionu bude připojena Evropská servisní sekce (ESM), která mu zajistí vše, co je potřeba – pohon, zdroj energie, vody i kyslíku. Před vstupem Orionu do atmosféry se ESM odpojí a shoří v atmosféře. Není to ale škoda? Vědci a inženýři se proto zamysleli nad tím, zda by nebylo možné ESM dále využít.
ESM nemusí shořet v atmosféře
Myšlenka není nová. Je to vlastně podobné sondám, které dopravují na Zemi vzorky třeba z asteroidů. Do atmosféry Země vypustí kapsli se vzorky, ale pak samostatně pokračují dál k výzkumu dalšího cíle. Podobně by ESM nemusela shořet v atmosféře, ale pomoci motorů upravit svou dráhu, minout Zemi a pokračovat dál v letu k novému cíli. Jenže Orion toho mnoho neumí a ESM mu pomáhá a platí to také obráceně.
Jak prodloužit misi?
ESM musí být pro tento účel doplněna o prvky pro komunikaci se Zemí, dalšími počítači apod. Kromě toho by nesla několik vědeckých přístrojů pro svůj druhý úkol. Vědci studovali asi 30 možných scénářů a nakonec dospěli k závěru, že nejužitečnějším využitím ESM s minimálními úpravami by byly „dopadové mise“ na jiná planetární tělesa. ESM by mohla narazit do nějakého tělesa, zkoumat náraz jiné sondy nebo obojí. Jedna ESM by narazila a další by náraz zkoumala. Proč bychom měli narážet do vesmírných těles? Důvody mohou být tři.
Nejlepším cílem může být Měsíc
Možná nejlepším cílem pro ESM je Měsíc. Servisní sekce by se k němu vrátila a narazila do něj. Pokud budeme mít na povrchu seismometry, mohou měřit otřesy vyvolané dopadem, což umožňuje průzkum měsíčního nitra. Podobně vědci postupovali už v dobách Apolla, kdy do povrchu Měsíce narazil použitý poslední stupeň rakety Saturn V.
Průzkum Měsíce: Co se skrývá pod povrchem?
Náraz ve vysoké rychlost vyhloubí kráter. Další sonda nebo ESM s vědeckými přístroji může prozkoumat uvolněný materiál, ale i samotný kráter. Odhalíme tak materiál, který se nachází pod povrchem a je jinak obtížně dostupný. ESM by měla ideálně narazit do oblasti pólů, kde se má nacházet vodní led.
Zaměřeno na Merkur a Ganymedes
Cílem by ale mohl být i Merkur. ESM by pozorovala náraz sondy BepiColombo, která začne planetu teprve zkoumat. Nebo by ESM mohla sama do Merkuru narazit. Ještě zajímavějším cílem může být Jupiterův měsíc Ganymedes, který je největším měsícem ve Sluneční soustavě. Kromě planet a měsíců se jako cíl nabízí také asteroidy. Například planetka Themis, která je bohatá na těkavé látky, nebo Kleopatra, která obsahuje obrovské množství kovů.
Planetární obrana: Jak nám EMS pomůže?
Na konci loňského roku vědci objevili planetku 2024 YR4. Po objevu existovala šance asi 3 %, že před Vánocemi v roce 2032 planetka narazí do Země. Pokud by k tomu došlo, způsobila by velké škody. Nyní už víme, že je tato pravděpodobnost prakticky nulová, ale v budoucnu můžeme najít jinou planetku, která do Země skutečně narazí.
Jak tomu zabránit? Místo zničení planetky je lepší pozměnit její dráhu. Jednou z možností je právě náraz nebo spíše série nárazů. V září 2022 narazila sonda DART do planetky Dimorphos a změnila její oběžnou dobu okolo větší planetky Didymos o 33 minut. Sonda DART měla hmotnost 610 kg, servisní sekce asi šestkrát větší, takže náraz by byl silnější.
Evropská servisní sekce
Technické parametry ESM
Evropská servisní sekce (European Service Module, ESM) vychází z kosmické lodě ATV, která v letech 2008 až 2014 celkem pětkrát letěla se zásobami k Mezinárodní vesmírné stanici. Samotná ESM má velikost 4 x 4 metry. Je vybavena hlavním motorem, 8 středně velkými a 24 menšími manévrovacím motory. Elektrickou energii vyrábí solární panely. ESM nese až 8,6 tuny pohonných hmot, 90 kg kyslíku, 30 kg dusíku a 240 litrů vody.
Program Artemis
Jak probíhá a co se plánuje v budoucnosti
Jak probíhá vesmírný program Artemis? Orion s ESM letěly do vesmíru poprvé v listopadu 2022. Bez lidské posádky oblétly Měsíc a vrátily se zpět na Zemi (ESM shořela v atmosféře). K dalšímu letu by mělo dojít v dubnu 2026, kdy se na oblet Měsíce vydají čtyři astronauti. K přistání na Měsíci má dojít nejdříve v roce 2027. Budoucnu celého programu Artemis je ale nyní kvůli změnám v čele USA nejistá. Spekuluje se dokonce o zrušení rakety SLS, která Orion a ESM vynáší do vesmíru.
