Kdykoliv si pustíte video na YouTube nebo kliknete na článek na abicko.cz, elektrické signály putují přes internet klidně tisíce kilometrů daleko do datového centra. Tam konkrétní server – výkonný počítač – dostane pokyn, aby příkaz provedl a výsledek poslal na vaše zařízení. Datová centra jsou mozky moderního internetu.
Bez datacenter to nejde
Tyhle nenápadné, ale klíčové „továrny na informace“ běží 24 hodin denně, 365 dní v roce. Starají se o to, aby internet, hry, sociální sítě i umělá inteligence (UI) fungovaly rychle, spolehlivě a odkudkoliv. Budovy plné hučících serverů, kabelů a chladicích zařízení však představují samy o sobě nemalou inženýrskou výzvu.
Výzvy při stavbě: Proč datacentra potřebují energii a zabezpečení?
Moderní datová centra fungují téměř sama, nepotřebují početnou lidskou obsluhu. U menších zařízení stačí třeba pět lidí, u větších pár desítek. Samotná stavba datacentra je ale extrémně náročná a drahá. Architekti datových center totiž musí už před stavbou vyřešit řadu klíčových otázek.
V první řadě musí vybrat seismicky stabilní místo mimo záplavovou oblast, zajistit připojení k optickým sítím pro přenos dat, připojení k elektrické síti kvůli napájení, připojení k vodovodní síti kvůli chlazení, obstarat záložní napájecí zdroje pro případ výpadku elektřiny (tam je zase potřeba přivést plyn), vyřešit odvod tepla, které produkují servery. A k tomu všemu se musí inženýři postarat také o fyzické zabezpečení celého datacentra.
Spotřeba energie datových center: Od megawattů k jaderným elektrárnám
Za posledních dvacet let se architektura datacenter výrazně proměnila. Může za to jak růst internetu, tak v poslední době zejména příchod umělé inteligence. Ta je extrémně výpočetně náročná, což znamená, že i příslušná datacentra obrovsky narostla. Zatímco kolem roku 2000 se velikost datacentra měřila zastavěnou plochou nebo počtem serverů uvnitř, dnes se měří spotřebou energie.
Před 20 lety byla běžná datová centra se spotřebou v jednotkách až desítkách megawattů (výkon zhruba jedné menší farmy větrných elektráren), dnes se měří ve stovkách megawattů nebo dokonce gigawattech (výkon jaderné elektrárny). To znamená, že moderní datové centrum může odebírat tolik elektřiny, kolik vyrobí hned několik jaderných elektráren typu našeho Temelína.
Google a Microsoft: Budou mít datová centra vlastní jaderné reaktory?
Jenže když má datacentrum spotřebu jako světová metropole s miliony obyvatel – třeba jako Londýn nebo Paříž, není jeho stavba jen tak. Za prvé je potřeba ten obrovský příkon zajistit. Ti největší provozovatelé datacenter jako Google, Amazon, Facebook nebo Microsoft už dnes plánují si kvůli nim stavět vlastní jaderné reaktory. Často se také moderní datacentra staví přímo vedle už stojících elektráren.
Tak obrovská spotřeba energie s sebou ale přináší zásadní nesnáz: teplo. Servery generují obrovské množství ztrátového tepla, které se musí z datacenter odvádět. Systém aktivního chlazení – když čerpadla pohánějí chladicí vodu nebo ventilátory ženou vzduch – je klíčovou součástí každého datacentra.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
