Za projekt podmořského datacentra je zodpovědná výzkumná divize společnosti Microsoft, která dlouhodobě pracuje na inovativních aktivitách například v oblasti genetiky, umělé inteligence, šifrování nebo matematiky.
Ekologické datacentrum
Datové centrum na mořském dně se oficiálně nazývá projekt Natick. Jeho konstruktéři v něm zkouší ekologicky a šetrně ukládat digitální data. Těch totiž lidstvo produkuje v posledních letech neuvěřitelné množství a uhlíková stopa datacenter se přímo úměrně zvyšuje.
Natick je však k přírodě extrémně šetrný. Protože je poblíž mořského pobřeží, může využívat čistou energii z větrných i přílivových elektráren, která je vedená kabelem položeným na dně.
28 milionů gigabajtů od Microsoftu
Výzkumníci ze společnosti Microsoft strávili tři roky stavěním prototypu datacentra, které se vejde do válcovité kapsle o délce 12,2 metru a průměru 2,8 metru. Pro představu jde přibližně o velikost běžné cisterny, ve které nákladní auta převážejí palivo na čerpací stanice.
Dovnitř vtěsnali celkem 12 serverových skříní (tzv. racků), v nichž bylo umístěno těžko uvěřitelných 864 serverů. Ty disponovaly jednak velkým společným výpočetním výkonem, ale také celkovou úložnou kapacitou téměř 28 petabajtů (milionů gigabajtů). To už je místo pro pořádnou sbírku filmů, písniček a her… Co říkáte?
Cesta na dno moře
Technologie datacentra odcestovala v roce 2018 společně se svými návrháři na odlehlé skotské Orknejské ostrovy. Tam ji ve specializovaném centru pro mořský výzkum naložili do připravené kapsule a spustili na mořské dno do betonového ukotvení 14,3 metru dlouhého a 12,7 metru širokého.
Datacentrum bylo v podstatě ihned zapojeno do běžného provozu, využívalo ho nepřetržitě několik desítek různých týmů z Microsoftu. Na jaře pak byla jeho výpočetní síla kompletně převelena na komunitní projekt, jehož cílem bylo najít lék na nemoc COVID-19.
Natick zpátky na slunci
S blížícím se podzimem 2020 výzkumníci Natick vyzdvihli, očistili, otevřeli a prohlásili test jako celek za úspěch. Přestože se detailní údaje o více než dvou letech provozu stále vyhodnocují, zdá se, že tento způsob uchovávání dat má budoucnost. A to i přes některé přirozené nástrahy, které se s uložením technologie na dně moře pojí.
Zatímco v běžném výpočetním centru často běhají IT pracovníci, ladí a opravují servery, v hlubinách to není možné. Datacentrum proto musí vydržet dlouho bez servisu – aktuální cíl je minimálně 5 let. A využití potápěčů? To bohužel nepůjde. Natick nemá vstupní poklop. Uvnitř kapsle navíc není vzduch, ale 100% dusík, který brání korozi kovových částí. Datům to ale nevadí!
Serverovna pod správou permoníků
Mořské dno je jedním z netradičních míst pro ukládání dat. Jinou strategii zvolila třeba společnost Mount10, která postavila „švýcarský Fort Knox“. Dvojice datacenter je pojmenována po přísně střežené vojenské základně v americkém státě Kentucky, protože je chráněná podobně jako armádní báze.
Nachází se hluboko uvnitř hor ve Švýcarských Alpách ve starých protiatomových krytech z dob studené války. Jako úložiště těch nejcennějších dat je využívají jednotlivci, velké korporace i státy, které zde uchovávají v digitální formě své kulturní dědictví.
