Podmořská laboratoř Proteus: Mezinárodní vesmírná stanice na dně Karibiku

Podmořská laboratoř Proteus: Mezinárodní vesmírná stanice na dně Karibiku
Sdílej
 
Jen málo míst na světě je tajuplnějších než mořské dno. Své o tom věděl i francouzský vědec Jacques Cousteau, který v roce 1963 strávil celých 30 dní v podmořské stanici Conshelf II v Rudém moři. Stal se tak jedním z vůbec prvních akvanautů. Cousteaův vnuk Fabien a zkušený tým teď připravují výstavbu zařízení, kterému se klidně může říkat Mezinárodní vesmírná stanice na dně Karibiku.

 

Aquanaut je v podstatě astronaut – jen hvězdy (latinsky astra) vyměnil za vodu (aqua). Důležité je vědět, že kdokoliv se chce nazývat akvanautem, musí pod hladinou strávit alespoň jeden celý den v kuse.

Vesmírná stanice pod vodou

Cousteaův vnuk Fabien rekord svého dědečka vylepšil ještě o den. A nedlouho po svém vynoření ze stanice Vodnář začal střádat ambiciózní plány na stavbu první podmořské výzkumné stanice se stálou posádkou.

Wi-fi pod vodou: Podmořská laboratoř Aquarius připomíná Mezinárodní vesmírnou stanici

Wi-fi pod vodou: Podmořská laboratoř Aquarius připomíná Mezinárodní vesmírnou stanici

Ve své podstatě jde tedy o podobný projekt, jakým je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), avšak za účelem získávání dat o životě v mořích. Fabien Cousteau tvrdí, že za 31 dní na Vodnáři nasbíral stejné množství dat pro vědecký výzkum, které by mu jinak zabraly dva roky potápění.

Laboratoř Proteus

Pro svoji novou stanici vybral Cousteau příznačné jméno Proteus. Říká se tak také starořeckému božstvu moře a strážci všeho podmořského života. Postavit ji plánuje 18 metrů pod hladinou poblíž malého ostrova Curacao, který je součástí Nizozemského království a nachází se jen necelých 100 km od pobřeží Jižní Ameriky.

Každý z dvanácti „prstů“ podmořské stanice Proteus představuje obydlí pro jednoho akvanauta •  Profimedia.cz

Místo pro život i bádání

Dvoupatrová stanice má až dvanáctce výzkumníků a potápěčů nabídnout nebývalý komfort. Samozřejmostí jsou soukromé kajuty či koupelny, jádro stanice však tvoří samotné výzkumné laboratoře. Ty mají být tzv. modulární, tedy stejně jako v případě ISS umožňovat budoucí připojování dalších částí a zvětšování celého podmořského výzkumného střediska.

Součásti Protea má být taktéž skleník, v němž budou biologové experimentálně pěstovat rozličné druhy rostlin a sledovat, jak se jim daří pod vodou. A posledním důležitým prvkem je přechodová komora, která umožní obyvatelům vystoupit ze stanice ven a vydat se na průzkumné ponory do okolí.

Dobrodružná Expedice Five Deeps: Na dno oceánů

Dobrodružná Expedice Five Deeps: Na dno oceánů

Technologické výzvy

Stavba stanice téměř dvacet metrů pod hladinou moře s sebou samozřejmě přináší řadu problémů, které musí konstruktéři vyřešit. Tím vůbec největším je tlak vodního sloupce nad stanicí, který musí použité materiály bez problému vydržet, aby posádka byla po celou dobu v bezpečí.

Zakladatel projektu Fabien Cousteau pochází ze slavné potápěčské rodiny •  Profimedia.cz

Trápit bude ale také samotné akvanauty, kteří cestou na stanici i z ní budou muset podstoupit dekompresi, tedy proces přizpůsobení se na tlak působící na lidské tělo. Stanice pro svůj provoz plánuje získávat elektřinu všemi dostupnými ekologickými metodami, které jsou pod hladinou možné. Třeba podmořskou elektrárnou zvanou OTEC, v níž jsou malé turbíny poháněny stálým prouděním vody mezi teplejšími a studenějšími částmi moře.

Podíváme se sami

Proteus získává v současnosti všechna potřebná povolení. Až se tak stane, bude na dně Karibiku vybudován do tří let. Fabien Cousteau slibuje streamovat podmořský svět živě na internet až v dechberoucím rozlišení 16K.

Členové dosud poslední podmořské mise NEEMO 23 pózují u okna stanice Vodnář •  Profimedia.cz

Laboratoř Aquarius na Floridě

Jedinou podobnou aktuálně funkční podmořskou laboratoří na světě je Aquarius (česky Vodnář), nacházející se přibližně 10 km od prosluněných pláží floridského ostrova Key Largo. Na rozdíl od připravovaného projektu Proteus však nemá stálou posádku. Týmy vědců, inženýrů či astronautů z NASA se na Vodnáře vydávají obvykle jednou ročně na přibližně dvoutýdenní výzkumné a tréninkové mise. Po zbytek času zůstává laboratoř opuštěná a obklopená pouze podmořským životem Atlantského oceánu.

Podmořské kabely: Jak data přeplavala Atlantik

Podmořské kabely: Jak data přeplavala Atlantik

Aquanaut: Ponorka z vesmíru

Aquanaut: Ponorka z vesmíru

Překvapení na útesu: Objev záhadné podmořské zóny

Překvapení na útesu: Objev záhadné podmořské zóny

 

Články odjinud