Superobyvatelné světy: Ve vesmíru jsou planety lepší než Země

Superobyvatelné světy: Ve vesmíru jsou planety lepší než Země
Sdílej
 
Země je stále jedinou planetou, u které s jistotou víme, že se na ní vyvinul život. K tomu musela být splněna celá řada podmínek. Nemohou ale ve vesmíru existovat světy, na kterých jsou tyto podmínky splněny ještě lépe? Podle vědců ano. Planety, na kterých by k tomu mohlo dojít, označují jako superobyvatelné.

 

Pojem superobyvatelná exoplaneta vědci zavedli už před šesti lety. Dirk Schulze-Makuch z Washingtonské státní univerzity a jeho kolegové nyní popsali podrobněji, jak by superobyvatelné světy měly vypadat. Důležitá je mateřská hvězda, v ideálním případě typu oranžový trpaslík.

Taková hvězda je o něco chladnější a menší než naše Slunce, ale dožívá se vyššího věku, takže život má mnohem větší šanci se pořádně rozvinout. Ještě delšího věku se dožívají červení trpaslíci, kterých je ve vesmíru nejvíce. Současně ale také vyzařují velké množství nebezpečného záření a mají i další negativní vlastnosti.

Obyvatelnost u jednotlivých typů hvězd

V čem jsou lepší?

Pro život jsou dále lepší planety, které jsou zhruba o polovinu hmotnější než Země a asi o desetinu větší. Podobné planety si udrží déle teplo ze svého nitra a gravitace umožní zachování atmosféry planety po delší dobu.

Musíme si však dávat pozor. Pokud by byla planeta až příliš velká, udržela by si po svém vzniku atmosféru z vodíku a hélia a obyvatelná by nebyla. Podobala by se spíše menšímu Neptunu.

Průvodce Sluneční soustavou: Dramatický vznik Měsíce

Průvodce Sluneční soustavou: Dramatický vznik Měsíce

Měsíc

Důležitá může být také existence měsíce. Ne snad proto, aby měli případní mimozemští vlci na co výt, ale oběžnice je důležitá k tomu, aby stabilizovala sklon osy planety. Na Zemi je sklon osy rotace důležitý pro střídání ročních období. Kromě toho měsíc pomáhá svými slapovými silami vytvářet příliv a odliv, což mohlo mít vliv na přesun života z moře na pevninu.

Život hledejte spíše v pralese, než na poušti

Ideální měsíc má podle vědců obíhat ve vzdálenosti 10 až 100 poloměrů planety a mít hmotnost 1 až 10 % hmotnosti planety. Na druhou stranu existují studie, podle kterých přítomnost velkého měsíce pro stabilitu osy až tak důležitá není. Pokud si budete vybírat novou planetu, můžete tohle kritérium možná vynechat.

Na povrchu ideální planety

Ideální planeta by měla mít silné magnetické pole, které ji chrání, a deskovou tektoniku. Důležité je samozřejmě také klima. Vyšší teploty, než v současnosti existují na Zemi, vypadají příznivější. Je k tomu ale potřeba také vyšší vlhkost. Vyprahlá suchá poušť není pro život dobrá, ale vzpomeňte si na deštné pralesy na Zemi, kde je život opravdu pestrý. Podobně tomu bylo také v dobách prvohor.

Současný lovec exoplanet TESS se zaměřuje na blízké exoplanety

Superplanety je těžké je najít

Astronomové už objevili přes 4 tisíce planet mimo Sluneční soustavu (exoplanet). V nové studii určili 24 z nich, které splňují některé z výše uvedených podmínek. Všechny objevil kosmický dalekohled Kepler mezi roky 2009 až 2018.

Pozorováním dokážeme určit typ hvězdy, její stáří, také velikost a případně hmotnost planety. V budoucnu dokážeme určit složení atmosféry planety a možná také říct, zda se na povrchu nachází vodní plochy, které odráží méně záření než pevniny. Na základě znalosti složení atmosféry bude možné odhadnout i teplotu na povrchu.

Prozkoumat magnetické pole nebo deskovou tektoniku bude ale obtížné. Najít tedy skutečný superobyvatelný svět bude i v budoucnu velmi těžké a půjde spíše o odhady.

Exotické exoplanety: Cizí světy u cizích hvězd

Exotické exoplanety: Cizí světy u cizích hvězd

Kosmonautika 2021: Od návratu na Měsíc po obří dalekohled

Kosmonautika 2021: Od návratu na Měsíc po obří dalekohled

Vulcan Centaur V: Raketa na metan vypustí družice, raketoplán i modul?

Vulcan Centaur V: Raketa na metan vypustí družice, raketoplán i modul?

 

Články odjinud