Okolo malé a chladné hvězdy TRAPPIST-1 obíhá sedm planet, které jsou velmi blízko sebe. Pro srovnání, Merkur v naší Sluneční soustavě se pohybuje ve vzdálenosti asi 58 milionů kilometrů od Slunce.
V systému TRAPPIST-1 se všech sedm planet vejde do vzdálenosti pouhých 9 milionů kilometrů. Pro pozemské vědce je to dobrá zpráva. Mohou exoplanety nejen změřit, ale také zvážit.
Gravitační ovlivňování exoplanet
Část exoplanet objevil dalekohled TRAPPIST, který se nachází v Chile. Další pak bývalý kosmický dalekohled Spitzer. Oba pozorují pokles jasnosti planet v době, kdy přechází před hvězdou a nepatrně ji zastíní. Okanety v takový čas takzvaně tranzitují. Čím je planeta větší, tím více světla hvězdy zablokuje.
Z pozorování tranzitů můžeme zjistit velikost planety. Ale co hmotnost? Na to stačí stopky. Planety jsou tak blízko od sebe, že se gravitačně ovlivňují, což se projevuje v časech tranzitů, ke kterým nedochází pravidelně. Hmotnější planety mají větší gravitaci a ovlivňují se více. Vědci tak dokázali velmi přesně určit hmotnosti planet.
Z čeho jsou planety v TRAPPIST-1?
Pokud známe hmotnost a poloměr, tak můžeme určit hustotu planety. U TRAPPIST-1 mají některé planety hustotu nižší než Země, některé naopak vyšší. Přesné složení neznáme, ale vědci pracují s několika scénáři.
Důležité bude planetární jádro. U Země se skládá převážně z železa a na celkové hmotnosti se podílí ze třetiny. U TRAPPIST-1 mohou mít některé planety místo jádra jen oxidované železo.
Druhou možností je struktura podobná Zemi ale s menším železným jádrem. Poslední možnost je vodní svět. Na povrchu planety by se nacházel hluboký oceán a v jeho nitru velké železné jádro.
Dá se tam žít?
Až na třech planetách u TRAPPIST-1 by se mohly nacházet podmínky vhodné k životu. Zatím ale nevíme, jak to tam doopravdy vypadá. Napovědět může už brzy Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST), který startuje letos v říjnu.
Během tranzitu planety před hvězdou projde světlo hvězdy atmosférou planety a ta v něm zanechá otisk, který bude JWST pozorovat. Pokud budeme znát složení atmosféry, můžeme přesněji určit teplotu na povrchu a dokonce i to, co se tam dělo v minulosti.
Kyslík je důležitý, ale pokud ho bude v atmosféře příliš mnoho, budou vědci zklamáni. Znamenalo by to, že se voda z planety vypařila a v atmosféře se vlivem záření blízké hvězdy rozpadla na kyslík a vodík. Lehčí vodík pak unikl do vesmíru a kyslík zůstal.
Kosmonautem u TRAPPIST-1
Planety v TRAPPIST-1 jsou blízko od sebe. Pokud bychom se na jedné z planet nacházeli, měli bychom snadnější cestování mezi planetami?
Vzhledem ke gravitaci na povrchu planet budou rakety „trappisťáků“ podobné našim. Musí vynaložit hodně energie na opuštění planety a také pro přelet z jedné planety na druhou.
Délka letu ale bude výrazně kratší. U některých planet jen pár dní. Také „startovací okna“ neboli vhodné postavení planet bude častější. U Země a Marsu k němu dochází jednou za dva roky, u TRAPPIST-1 i dvakrát do měsíce.
