Od vyslání první umělé družice Sputnik 1 před skoro pětašedesáti lety se oběžná dráha Země zaplnila zbytky starého kosmického vybavení, které po vzájemných srážkách rozptyluje do prostoru statisíce úlomků, nebezpečných jako kulky vystřelené z pistole. Australská společnost EOS Space Systems začíná tento odpad likvidovat pomocí laseru z observatoře Mount Stromlo u hlavního města Canberry.
Úklid laserem
Výkonné zařízení se po sedmileté přípravě pustí do smýčení nebe dvěma laserovými paprsky. Jeden z nich úlomky vyhledává a zaměřuje, zatímco druhý je „střelbou" vychyluje z oběžné dráhy a odvrací je tak od předpokládaných nehod.
Pozemské úklidové dělo pozorně sleduje nebe nad hlavní, vytváří si svou vlastní mapu nebeské skládky a průběžně podle ní zpřesňuje zaměřování. Pomáhá mu v tom i nová adaptivní optika, která eliminuje negativní vlivy atmosféry a zostřuje pohled na sledované smetí. Citlivé senzory dokáží spolehlivě zaměřit objekt o velikosti tenisového míčku až na vzdálenost jeden tisíc kilometrů.
Kdo vysaje víc odpadu?
Chytrý laser z Austrálie reprezentuje jednu z možností, jak odvrátit katastrofický scénář, podle kterého družice ani lodě s kosmonauty nebudou moci orbitou bezpečně létat. Mezi další zajímavé nápady patří například masa aerogelu, která by odpad zachytávala a společně s ním shořela v atmosféře.
Planetu v současnosti obíhá rychlostí 30 tisíc kilometrů v hodině asi půl milionu trosek větších než jeden centimetr. Některé jsou dokonce velké jako osobní automobil, nicméně pozemským navigačním centrům dělají starosti spíše drobnější částečky, které se špatně detekují.
Před dvanácti lety musela být kvůli nim preventivně evakuována Mezinárodní vesmírná stanice ISS. První srážku umělých kosmických těles vědci zaznamenali v roce 1996, od té doby není na nebi bezpečno.
