Orbital Accelerator z kosmodromu Spaceport America v Novém Mexiku oživuje sny slavného romanopisce Julese Verna z 19. století. Za fascinujícího přetížení 10 tisíc g však bude namísto živé posádky vysílat na oběžnou dráhu Země umělé družice.
Odpalovací zařízení nebo šnečí ulita?
Prototyp odpalovacího zařízení připomíná šnečí ulitu. Skládá se z padesátimetrového komína a třicet metrů široké rotační komory. Tam se náklad za nízkého tlaku a vakua zběsile roztočí a nadzvukovou rychlostí okolo 8 tisíc kilometrů v hodině vylétne komínem do nebe.
Video: Katapult vystřelil první testovací projektil.
Kompletně připravená futuristická centrifuga stroj bude ještě o něco mohutnější. Do atmosféry by měl vystřelovat každý den až 200 kilogramů těžká tělesa. Extrémnímu přetížení budou čelit v odolných schránkách, které spolu s katapultem prověří testy v průběhu příštího roku.
Sputnik a tisíce dalších družic
Elektricky poháněná centrifuga by měla být asi desetkrát levnější a téměř bezemisní alternativou ke klasickým nosným raketám, s nimiž satelity překonávají zemskou atmosféru. Na stabilní oběžnou dráhu se družice po vystřelení samy umístí díky zbytkové rychlosti a vlastnímu pohonu.
První umělou družici Sputnik 1 vyslal na oběžnou dráhu Země v roce 1957 Sovětský svaz. Od té doby zamířilo na orbitu přibližně osm tisíc dalších satelitů a zařízení, které krouží kolem Země ve třech výškových sférách.
Nízká oběžná dráha ve výšce přibližně 400 kilometrů nad Zemí je dnes domovem Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a o 170 kilometrů výš pozoruje vesmír Hubbleův teleskop. Střední oběžnou dráhu od výšky 2000 kilometrů využívají navigační satelity. Na geostacionární dráze ve výšce 35 786 kilometrů krouží telekomunikační družice.
