Na rozdíl od svých afrických příbuzných žijí nosorožci jávští v hustém tropickém lese. Už to samo o sobě znesnadňuje setkání s nimi. Navíc je jich velice málo: Na jediném místě světa, v indonéské rezervaci Ujung Kulon na nejzápadnějším cípu ostrova Jávy, dnes žije posledních 68 jedinců! Nikde jinde, a to ani v zoologických zahradách, už nejsou!
Jedinečné fotky nosorožce
Přímé setkání se vzácným tlustokožcem je proto zcela ojedinělé. Většina vědců a ochranářů, kteří se těmto nosorožcům věnují, ho v přírodě nikdy nespatřila. Veškeré poznatky o nich získávají pouze prostřednictvím stop a záznamů skrytých kamer a fotopastí. O to cennější jsou fotografie, které vidíte v tomto článku. Vědci je pořídili v průběhu desetidenní expedice do rezervace. Je to teprve potřetí, kdy se nosorožce jávského podařilo vyfotografovat a nafilmovat přímo "z ruky".
Úspěšná ochrana vzácného druhu
O záchranu jávských nosorožců se snaží řada ochranářských organizací a zajímá se o ně i indonéská vláda. A i když není počet 68 jedinců nic moc, lze ho považovat za velký ochranářský úspěch. Nosorožci se velmi pomalu rozmnožují, vědci odhadují (přesně to zatím nikdo neví), že samice může porodit jediné mládě jednou za dva až tři roky. Ještě v 60. letech minulého století žilo v rezervaci posledních 20 jedinců. Od té doby se díky přísné ochraně jejich počet více než ztrojnásobil.
Palmy a pytláci
Přežití jávských nosorožců je přesto stále nejisté. Neustále je ohrožují pytláci, kteří je zabíjejí kvůli rohu (ten přitom mají u tohoto druhu pouze samci). Důležitou činností ochranářů je i spolupráce s místními obyvateli, kteří pomáhají čistit rezervaci od invazivní palmy cukrodárné. Ta omezuje růst mnoha druhů rostlin, jimiž se nosorožci živí.
Nejistá budoucnost na Jávě
Nejdůležitějším úkolem, na kterém dnes vědci pracují, je vytvoření druhé, záložní populace těchto nosorožců. Prozatím pro ně hledají vhodnou lokalitu v nějaké jiné oblasti ostrova, kam by část nosorožců z Ujung Kulonu převezli. Jejich malá populace žijící na omezeném území je totiž mimořádně zranitelná. Celou by ji snadno mohla zničit epidemie nějaké nemoci (tu mohou chytit od domácích zvířat), tsunami (rezervace leží na pobřeží) nebo výbuch nedaleké aktivní sopky Krakatau.
Ztracený ráj
Kdysi byl nosorožec jávský (Rhinoceros sondaicus) jedním z nejrozšířenějších asijských druhů – ve třech poddruzích žil od jižní Číny až po ostrovy Sumatru a Jávu. Na většině území byl ale během minulého století vyhuben. Posledního nosorožce jávského na asijské pevnině zastřelili pytláci v roce 2010 – od té doby jsou na pevnině považovaní za vyhynulé.
