Ve stínu sopky: Nejvzácnější nosorožec na světě | Ábíčko.cz

Ve stínu sopky: Nejvzácnější nosorožec na světě

Ve stínu sopky: Nejvzácnější nosorožec na světě
Sdílej
 
Stačí málo a nosorožec jávský se navždy stane minulostí.

 

Vzácné záběry nosorožce jávského

Vzácné záběry nosorožce jávského

 

 

V současné době žije posledních asi 50 jedinců nosorožce jávského (Rhinoceros sondaicus). Kdysi tento druh obýval rozsáhlé území jihovýchodní Asie, dnes jej najdeme už jen na jediném místě světa - v národním parku Ujung Kulon na nejzápadnějším cípu ostrova Jáva. Ještě v roce 2007 žilo osm kusů i ve Vietnamu v národním parku Cat Tien. V roce 2010 tu ale místní obyvatelé objevili zabitého nosorožce s uříznutým rohem. Téměř rok pak zoologové pátrali po dalších nosorožcích a jejich stopách a srovnávali DNA ze vzorků starého nalezeného trusu s DNA zabitého nosorožce. V roce 2011 došli k závěru, že v celém parku už žila jen tato jediná pytláky zastřelená mladá samice. Nosorožci jávští tak ve Vietnamu navždy vyhynuli.  

Hrozící sopka

Nosorožci jávští byli nejrozšířenějším a nejpočetnějším druhem asijských nosorožců. Po zničujícím výbuchu sopky Krakatau v roce 1883 se ale ocitli na pokraji vyhubení. Jejich populace se sice postupně vzpamatovala, nikdy už však nedosáhla takové úrovně jako před výbuchem. V současné době představuje tato nedaleká sopka mnohem větší nebezpečí: pokud by se probudila a zničila rezervaci s jejími vzácnými obyvateli, znamenalo by to definitivní vyhubení druhu. Nosorožec jávský totiž nikde jinde nežije ani v zajetí. Stejný výsledek by ale měla i jakákoliv jiná katastrofa - epidemie nemoci, pralesní požár, tsunami apod. Hlavní snahou správců parku dnes proto je získat co nejvíc poznatků o životě nosorožců a pak se pokusit o založení rezervní chovné skupiny na nějakém vzdálenějším vhodném místě.

 

Kamery vidí všechno

Zkoumání života jávských nosorožců (a nejen jich) však není snadné. Zatímco afričtí nosorožci dávají přednost životu v otevřené krajině, ti asijští obývají husté tropické lesy. Jen nalezení jejich stop je považováno za mimořádný zážitek. Zjistit, kolik jich vůbec v rezervaci žije a jaká je skladba jejich populace, lze proto jen nepřímo. V posledních dvou letech se nejvíc osvědčilo používání tzv. fotopastí, skrytých kamer, které se spouštějí pohybem zvířete. Kamery navíc nesledují jen nosorožce, ale i další vzácná zvířata v parku a také pohyb lidí. Účinně tak pomáhají strážcům parku i v boji proti pytlákům.

Převaha samců

K původním 40 kamerám rozmístěným po parku přidali na jaře loňského roku jeho pracovníci dalších 120. Díky záběrům získaným v průběhu roku mají vědci bezpečně doloženo, že v parku žije 35 nosorožců jávských – kamery zachytily 22 samců, 13 samic a 5 mláďat. Převaha samců nad samicemi je patrná hlavně ve východní části parku, kde kamery zachytily 17 nosorožců, ale jen čtyři z nich jsou samice. A protože každá může mít v ideálním případě jedno mládě za tři roky (jen březost trvá 16 měsíců), je jisté, že se počet nosorožců příliš rychle zvyšovat nebude.

Nosorožci vs. zemědělci

I když žijí nosorožci jávští pod přísným dohledem v rezervaci, nepřímo je ohrožují i další faktory. V pralese ubývá původní vegetace, kterou se nosorožci živí, neboť ji vytlačuje pěstovaná palma cukrodárná (Arenga pinnata). Potravní konkurenci pro nosorožce představuje i stále větší počet domácích turů bantengů. Správci parku se proto v současné době snaží vymezit oblasti s převahou původního lesa, v nichž bude chov a pastva domácího skotu zakázána.

 

 

Zvířata a značky: Čtyři kola vs. čtyři nohy

Zvířata a značky: Čtyři kola vs. čtyři nohy

Dlouhonohé fotomodelky: Jak jsme fotili žirafy ve 3D

Dlouhonohé fotomodelky: Jak jsme fotili žirafy ve 3D

Návrat ohrožených: Nová naděje pro tygry

Návrat ohrožených: Nová naděje pro tygry

Klíčová slova:
zvire, nosorozec