Nenápadná budova ve městě Sao Paulo hostila světově uznávané centrum. Uchovávali zde a vyráběli největší množství sér proti uštknutí jedovatými živočichy na světě. Některé protijedy tu dokonce připravovali jako jediní. V další části chovají hady - převážně ty jedovaté - a jiné nebezpečné živočichy kvůli odběrům jedu.
Nevíce poškozenou částí ústavu však byla část, kde byly uchovávány lihové a formaldehydové preparáty. Za téměř 110 let existence ústavu jich zde bylo nashromážděno 77 tisíc. Nyní se však zdá, že celá sbírka pavoukovců a plazů je navždy ztracená.
Tyto preparáty, mezi kterými byly i úplné rarity - tvorové, kteří byli spatřeni jen jednou nebo pouze několikrát - úplně lehly popelem. Podle hasičů právě formalín z lahví, v nichž byla zvířata uložena, pomáhal živit plameny.
Ztráta je to nedocenitelná. Do Butantanu jezdili vědci z celého světa, včetně českých, aby zde mohli studovat unikátní zvířata, případně jejich typové exempláře. Typový exemplář je takový, který byl popsán jako první svého druhu a slouží za jakýsi etalon pro další nálezy zvířat. Vědci každé "zajímavé" nově nalezené z víře s tímto exemplářem porovnávají a podle toho se rozhodují, zda nález patří do stejného druhu i zda se jedná o nový podruh, nebo dokonce druh i rod.
Zničením rozsáhlých sbírek tak vlastně světová přírodověda utrpěla nenahraditelnou ztrátu.
