Zmrzlík s oceánem: Pluto odkrývá svá tajemství

Zmrzlík s oceánem: Pluto odkrývá svá tajemství
Sdílej
 
Nachází se v mrazivých končinách vesmíru, odkud Slunce vypadá jako hvězdička na temném nebi. Pod povrchem Pluta se přesto může skrývat oceán.

 

Od svého objevu až do roku 2006 byl Pluto planetou. Z tohoto „prestižního klubu“ ho astronomové vyřadili po přijetí nové definice planety na mezinárodním kongresu, který se konal v Praze.  Pluto se musel z rodiny planet poroučet, neboť ve svém okolí není dostatečně dominantní (to znamená, že nemá dost sil „vyčistit“ ho od jiných těles). Za dráhou Neptunu nalezneme velké množství objektů, které jsou podobně nebo dokonce hmotnější než on. Oproti asteroidům je však Pluto dost hmotné na to, aby se jeho tvar podobal kouli. Pro něj a podobná tělesa byla proto vytvořena nová kategorie trpasličích planet. Pluto se navíc stal i prototypem její podkategorie – takzvaných plutoidů, což jsou trpasličí planety za dráhou Neptunu.

Chová se jako kometa

Většinu zemské atmosféry tvoří dusík, který je rovněž základní složkou atmosféry Pluta. Na rozdíl od Země má však Pluto jen velmi tenkou a řídkou atmosféru, ve které kromě dusíku najdeme už jen malé množství metanu a oxidu uhlenatého. Zajímavostí je fakt, že atmosféra se mění v průběhu oběhu trpasličí planety kolem Slunce. V době, kdy je Pluto od Slunce nejdále, atmosféra prakticky zmizí. Jednoduše zmrzne a spadne na povrch Pluta. Když se pak Pluto dostane ke Slunci blíže, začne se materiál na povrchu odpařovat a vytvářet tenkou atmosféru. V tomto ohledu Pluto trochu připomíná kometu, které se také po přiblížení ke Slunci utvoří „atmosféra“ čili chvost. V případě Pluta to ovšem není tak výrazné.

 

Čtyři měsíce

Stejně jako kolem skutečných planet, i kolem Pluta krouží přirozené satelity čili měsíce. První z nich, obří Charon, byl objeven teprve v roce 1978. Jeho průměr se odhaduje na 1207 km, což je prakticky polovina průměru Pluta! Měsíc oběhne kolem Pluta jednou za necelý týden. Další dva malé měsíce Nix a Hydra objevil Hubblův kosmický dalekohled v roce 2005. Jejich průměr se pouze odhaduje na desítky kilometrů, jsou ale nepochybně mnohem menší než Charon. V červenci letošního roku astronomové oznámili, že Hubblův dalekohled našel další měsíc, který je ještě menší než předešlé dva. Nový souputník Pluta zatím nemá jméno, pouze označení S/2011 P 1. Jeho průměr se odhaduje na 13 až 35 kilometrů.

Voda pod povrchem?

Přestože se teplota na povrchu Pluta pohybuje kolem -230°C, vědci nevylučují existenci podpovrchového oceánu kapalné vody. Pluto má patrně poměrně velké jádro, které by mohlo tvořit až 40% jeho objemu. Pokud alespoň nepatrnou část jádra tvoří radioaktivní forma prvku draslíku, mohlo by fungovat jako jakési vnitřní topení. Radioaktivní prvky mají sklon se rozpadat za vzniku tepla, které by mohlo roztavit led pod povrchem Pluta a utvořit oceán plný tekuté vody. Má to ovšem háček, Pluto musí být schopný si teplo poctivě střádat. Jestli se tak děje nebo ne, závisí na velikosti ledových částeček a to nejsme schopni ze Země změřit. Napovědět nám může sonda New Horizons, která by měla okolo Pluta prolétnout v roce 2015. Pořídit by přitom měla nejen snímky Pluta, ale i jeho měsíce Charonu.

 

Hraj Star Wars online jako Jedi, Sith, vesmírný pašerák nebo lovec lidí

Hraj Star Wars online jako Jedi, Sith, vesmírný pašerák nebo lovec lidí

Sestra dvojče

V roce 2003 objevili astronomové za dráhou Neptunu další velký objekt, který byl později pokřtěn jako Eris. Jméno je to příhodné, neboť Eris je v řecké mytologii bohyní chaosu a sporů. Právě její objev uspíšil vyhození Pluta ze seznamu planet, neboť se prokázalo, že je o necelou třetinu hmotnější než Pluto a že podobných těles bude za dráhou Neptunu více. V loňském roce vědci pozorovali, jak Eris přechází před vzdálenou hvězdou, kterou na okamžik zakrývá. Díky tomu se jim nyní podařilo odhadnout průměr tělesa na 2 326 km (plus mínus 12 km). Eris by tedy měla být prakticky stejně velká jako Pluto, jehož velikost známe paradoxně hůře a pouze ji odhadujeme na 2300 až 2400 km.

 

Návštěvy z vesmíru: Létají k nám ufoni?

Návštěvy z vesmíru: Létají k nám ufoni?

Radioteleskop ALMA: Velké ucho naslouchá vesmíru

Radioteleskop ALMA: Velké ucho naslouchá vesmíru

 

Články odjinud