Klonování neandrtálce: Oživíme vyhynulé bratrance? | Ábíčko.cz

Klonování neandrtálce: Oživíme vyhynulé bratrance?

Klonování neandrtálce: Oživíme vyhynulé bratrance?
Sdílej
 
Představte si, že jdete po ulici a proti vám najednou kráčí člověk neandrtálský. Že už tito lidé vyhynuli? Nevadí, podle genetiků půjde neandrtálce znovu oživit.

 

Jak vypadali neandrtálci?

Jak vypadali neandrtálci?

 

 

 

Jak by to asi vypadalo, kdyby na Zemi kromě nás existoval ještě jiný podobně inteligentní druh? Dokázali bychom s ním spolupracovat, a pokud ano, jaké by to přineslo výhody? Slavný molekulární genetik George Church se domnívá, že veliké. A zároveň navrhuje, jak si takovéto partnery pro lidstvo pořídit. Tvrdí totiž, že stejně jako vědci dokázali naklonovat třeba muflona, zvládli by oživit i neandrtálce.

Pokus za 30 milionů dolarů

To že vyhynuli, by prý nebyl takový problém. Neandrtálské geny mají odborníci už dobře přečtené. Protože jsou velmi podobné našim, stačilo by rozdělit lidskou DNA na asi 10 tisíc kousků. V každém by vědci vyměnili ty části DNA, kterými se od neandrtálců lišíme. Pak už by zbývalo všechny kousky – tentokrát už neandrtálské DNA – zase složit dohromady a vpravit do lidského vajíčka, jehož vlastní dědičnou informaci by vědci předtím odstranili. Vzniklý zárodek by pak odnosila a porodila lidská žena.  Přišlo by to údajně na třicet milionů dolarů (asi 600 mil. korun). Church doporučuje „vyrobit“ hned několik neandrtálců najednou, aby si mezi námi nepřipadali osamělí. Přínosem klonování by podle Churche bylo – kromě ukojení vědecké zvídavosti – i to, že bychom získali inteligentní tvory, kteří by uvažovali jinak než my.


Záhadní předkové: Proč vyhynuli neandrtálci?

Záhadní předkové: Proč vyhynuli neandrtálci?

Proč vyhynuli?

Tito úspěšní lovci obývali rozsáhlé oblasti od Španělska až po Turecko a Rusko po statisíce let, přežili doby ledové a náhle – před 30 tisíci lety – zmizeli. Zrovna v době, kdy se v Evropě rozšířili moderní lidé. Proč, to nevíme. Teorií je celá řada, žádná ale nedává zcela uspokojivou odpověď. Tou první je, že neandrtálci měli méně dětí, protože se jejich ženy zúčastňovaly lovu. Další říká, že kvůli větším mozkům častěji umírali při porodu. Jiná teorie operuje s dlouhověkostí žen u moderních lidí. Babičky se tak mohou podílet na výchově dětí a ochraňovat je před nebezpečím. Neandrtálci ale umírali dříve, takže dobrodiní babiček neznali, a proto v konkurenci s naším druhem neuspěli. 

Lepší oči, horší mozek

Nyní se objevila úplně nová, docela zajímavá teorie. Vyslovil ji Robin Dunbar, psycholog a přírodovědec, který se zabývá problematikou vzniku inteligence. Při poměřování lebek neandrtálců a moderních lidí si on i další vědci všimli, že neandrtálci měli v průměru o něco větší oční důlky než my. To bylo přizpůsobení na život v dlouhých a temných nocích Evropy doby ledové. Za lepší zrak ale zřejmě museli něčím zaplatit. Jejich mozek totiž musel mít i větší zraková centra. A ty se nacházejí v oblasti čelních laloků, kde u lidí sídlí sociální inteligence. Ta nám pomáhá při komunikaci s ostatními lidmi a při navazování nových a udržování starých vztahů.

Měli málo přátel

Moderní lidé jsou v tomto ohledu přeborníky a podle Dunbara jsou schopni takových vztahů aktivně udržovat okolo 150. (Nenechte se mýlit, že máte na Facebooku třeba tisíc „přátel“. Ať se snažíte, jak chcete, stejně s drtivou většinou z nich opravdoví kamarádi nejste.) Oněch 150 lidí je také optimální velikost vesnic a klanů u přírodních lidí. Dunbar z očních důlků neandrtálců odvodil, že tito lidé zvládali tak 115 kontaktů. Jejich tlupy a kmeny tedy byly menší. To znamená nejen slabší sílu v případě nějaké „pravěké války“, ale také méně „vynálezců“, zlepšovatelů a jinak výjimečných jedinců v tlupě. Pokud má ale Dunbar pravdu, pak by klonování neandrtálce zase takový zisk pro naši vědu a kulturu nepřineslo. Ale kdo ví…



Moderní rekonstrukce neandrtálské rodiny. Učesaných a v normálním oblečení bychom si jich na ulici nejspíše ani nevšimli... • 

 

Jak vypadal neandrtálec

Typický neandrtálec měřil asi 165 cm a vážil osmdesát až devadesát kilogramů, ženy byly o necelých deset centimetrů nižší a 20 kilo lehčí. Měli krátké, pevné končetiny a mohutný nos, který jim pomáhal ohřívat vzduch při nádechu. Byli mnohem silnější než moderní lidé. Někteří měli zrzavé vlasy a světlou kůži tak jako dnešní Evropané. Tuto barvu pleti a vlasů jsme ostatně po neandrtálcích pravděpodobně zdědili.

 

 

Neandrtálci byli chytří

Neandrtálci byli chytří

Obří velbloud z Arktidy

Obří velbloud z Arktidy

Co vařili Neandrtálci?

Co vařili Neandrtálci?

Klíčová slova:
neandrtalec, praclovek, pravek, DNA