Potápěči nedávno objevili na dně moře u pobřeží Skotska legendární vrak. Nejde o pirátskou galeonu ani španělskou pokladní plachetnici. Vrak patří ponorce z první světové války, jejíž zkáza je opředená tajemným příběhem.
Nečekaný nepřítel
Německá ponorka U-85 poprvé vyplula z Kruppových doků ve městě Kiel na podzim roku 1916. První světová válka byla v plném proudu a ponorka dostala za úkol bojovat se znepřátelenými Brity. Těm se však podařilo ji bez odporu zajmout. Ponorka se nevinně kolébala na hladině a ani se nesnažila klást nepřátelům odpor. Britové zajali posádku, načež stroj poslali ke dnu. Když pak vyslýchali kapitána, dozvěděli se, že na ponorku zaútočila mořská příšera! Útok nestvůry poškodil stroj natolik, že mu nezbylo než se vzdát. Prý měla malé zapadlé oči, blyštivé zuby, rohy na hlavě a takovou sílu, že ponorku převrátila. Moderní vědci na kapitánova slova hledí skrz prsty a myslí si, že jen tak fantazíroval. Jenže kdo ví – oni tam nebyli!
Alchymista v ponorce
Pokud se podíváme ještě dále do minulosti na první stroje, které měly odhalit mořské hlubiny, zjistíme, že fantastických příběhů spojených s ponorkami existuje bezpočet. A to i bez lochnesek. Za otce první ponorky se považuje nizozemský vynálezce Cornelius Drebbel. Byl to jeden z největších vědců 17. století, který přispěl například k vynálezu barometru, výbušnin, inkubátoru nebo mikroskopu. Několik let žil v Praze na dvoře Rudolfa II.
Kůže, žaludky a střeva
Podmořský stroj Drebbel postavil v roce 1620 ve službách britského námořnictva. Základ tvořila dřevěná konstrukce potažená promaštěnou, tudíž vodotěsnou kůží. Nahoře byl poklop a ze stran čtyři vesla. U nich seděli námořníci, kteří ponorku vlastní silou rozpohybovávali. Potápění probíhalo za pomoci velkých vaků z vepřových žaludků, na nichž byla našita střeva ústící mimo ponorku. Když se chtěli námořníci potopit, ustřihli na střevech provázek, do žaludků natekla voda a stroj klesl pod hladinu. Když se naopak chtěli vynořit, vymačkali z nich všechnu vodu zpět do moře a střeva opět zavázali provázkem. Drebbelovi se dokonce podařilo přesvědčit krále Jakuba I. Stuarta, aby se svezl. Udělal z něj tak prvního podmořského šlechtice.
Dřevěná želva
Zatímco Drebbelova ponorka sloužila jako technologická kuriozita, další stroje vznikaly s válečnými úmysly. To je i příběh další slavné praponorky jménem Želva, která se zrodila v dílně amerického vynálezce Davida Bushnella v roce 1775. Své jméno nesla podle konstrukce ze dvou dřevěných ulit. Byly zpevněné železnými skružemi a natřené voděodolným dehtem. Želva byla jednomístná a také se ovládala ručně soustavou pákových mechanismů. Kapitán pod sebou tentokrát neměl žádné vnitřnosti: Pod podlahou se ukrývala nádrž, kterou mohl otevřením kohoutu napustit a potopit se. Při návratu na hladinu ji pak zase nožní pumpou vypustil.
Podmořské šlapadlo poprvé v akci
Bojová Želva se dokonce zúčastnila americké války o nezávislost. Američané ji spustili uprostřed noci do moře nedaleko britské plachetnice HMS Eagle, na níž pobýval velitel znepřátelené britské armády Lord Howe. Plánovali, že do lodi zespodu navrtají díru a k ní umístí sud se střelným prachem. Exploze pak pošle plachetnici ke dnu i s kapitánem. Dopadlo to ale neslavně. Námořník v ponorce sice připlul nepozorovaně až k lodi, ale vyvrtávačkou narazil na kovovou část trupu a nepodařilo se mu ho porušit. Když se snažil změnit pozici, ztratil loď z očí a byl nucen odhodit sud s prachem příliš daleko od jejího trupu. Sud vybuchl, ale bez následků. O pár dní později se pokus opakoval, ale to už si Britové ponorky všimli a poslali ji ke dnu.
Vernův vzor
Pár let na to – přesně v roce 1800 – se objevila nadějná vojenská ponorka ve službách francouzského námořnictva. Nesla jméno Nautilus a inspirovala Julese Verna při psaní románu Dvacet tisíc mil pod mořem. Ovládala se mechanicky silou tří mužů. Její výzbroj se sestávala z primitivního, leč rafinovaného systému samonaváděcího torpéda. Ponorka za sebou na laně vlekla sud se střelným prachem. Podobně jako Želva měla podeplout loď a navrtat do ní očko s lanem, které končilo torpédem. Pak už stačilo jen odplout, zatáhnout za lano a puma si snadno našla cestu ke kýlu nepřátelské lodi. Nautilus se ve válce nakonec neprosadil. Byl to první stroj, který jasně ukázal, že ponorky budou mít ve výzbroji námořnictva v budoucnosti pevné místo.
Souboj o prvenství
První skutečně funkční ponorky se v armádě objevily až na přelomu 19. a 20. století s vynálezem spalovacího motoru. O prvenství tehdy soupeřili dva konstruktéři: John Philip Holland z Irska se stejnojmennou ponorkou a americký inženýr Simon Lake s ponorkou Argonaut. Každá z nich měla svoje pro i proti. Simon Lake byl génius, který vyvinul spolehlivý stroj s řadou nevídaných funkcí. Zároveň to však byl snílek, jehož zajímalo spíš objevování pokladů v hlubinách než budování velké továrny na výrobu ponorek. Svědčil o tom i design Argonauta, na němž jste našli i kolečka pro jízdu po mořském dně. A přestože se Lake snažil přesvědčit americké námořní síly, že Argonaut bude stejně dobře fungovat pro vojenské účely jako pro dobrodružné výpravy, důstojníci na něj hleděli skrz prsty.
Obchodní duch zvítězil
Zato J. P. Holland byl praktický muž. Hned po sestrojení vojensky střiženého prototypu ponorky založil společnost Electric Boat Company, která je dodnes hlavním dodavatelem podmořských strojů pro americké námořnictvo. Zaujal tím britskou vládu, která zrovna hledala spolehlivého dodavatele bojových ponorek. V roce 1901 tak flotilu královského námořnictva doplnila ponorka HMS Holland 1. Nebyla nepodobná té německé, kterou za první světové války zlikvidovala jakási lochneská příšera. A pak už vývoj moderních ponorek nezadržitelně pokračoval.
Od pravěku dodnes: Časová osa
Milníky vývoje moderních ponorek
1927 – Ve Francii byla spuštěna první letadlová ponorka Surcouf s hydroplánem Besson MB.411
1943 – Zavedení šnorchlu umožňujícího dobíjení baterií bez vynoření
1954 – Spuštěna první americká nukleární ponorka USS Nautilus
1957 – Spuštěna první sovětská nukleární ponorka K-3 Leninskij Komsomol
1960 – Ponorka USS Triton obeplula zeměkouli bez vynoření
1960 – Batyskaf Trieste se ponořil na dno Mariánského příkopu v hloubce 10 916 metrů
1964 – Ve Švýcarsku spuštěna první vyhlídková ponorka pro turisty Auguste Piccard
1982 – První útok nukleární ponorky ve válce of Falklandy (britská HMS Conqueror)
2013 – Americké námořnictvo otestovalo drony schopné vzlétnout z ponorky pod vodou
Muzeum ve Špýru III. - V ponorce U-9 • Zdroj: ABC
