Zatímco břehy světových moří jsou na velké části Země velmi výrazným způsobem zastavěny člověkem, na moři samotném je (zatím) místa hodně. Kvůli tomu existuje mnoho možností pro další rozvoj přímořských letovisek, lidstvo navíc bude mít jedinečnou příležitost poučit se z chyb učiněných při dosavadní výstavbě.
Námořní ekosystémy jsou nesmírně křehké a každý zásah člověka pro ně může být smrtící. Dobře si to uvědomuje íránský architekt Mohsen Laei, který před nedávnem představil svoji vizi .
Plovoucí domy a námořní komunita
„Původně byl projekt koncipován především jako farma pro kultivaci řas, avšak díky škálování je možné celou stavbu přetvořit v mnohem větší plovoucí komunitu zahrnující místo pro bydlení, výzkum i rekreaci,“ vysvětluje Laei. Cílem je moře a oceány nezneužívat, ale naopak přispívat k jejich prozkoumávání a čištění.
Pěstování řas a čištění oceánů
Na hladině v okolí stanice i pod ní se mají nacházet sítě z recyklovaného polyethylentereftalátu (rPET), na nichž budou růst mikrořasy a makrořasy.
Jejich funkce je hned trojí – kromě redukce množství oxidu uhličitého fotosyntézou přispívají taktéž k čištění vody kolem budovy a snížení kyselení oceánů. Průměrné pH hladiny totiž za posledních 70 let pokleslo z 8,15 na 8,05. Acidifikaci (okyselení) oceánů se někdy přezdívá „zlé dvojče globálního oteplování“.
Soběstačná plovoucí platforma a biodiverzita
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
