Sériové paměti RAM.
Minulým dílem jsme ukončili kapitolu paralelních pamětí RAM. Posledním obvodem, který jsme si popsali byl 74172. Díl dnešní a ještě několik příštích bude věnován již pamětím sériovým.
Jak jsme si již dříve řekli, je hlavní rozdíl v těchto dvou skupinách mezi tím s jak velkým množstvím dat jsou schopny najednou pracovat. Paměti umožňující paralelní zápis jsou obdařeny stejným počtem datových vstupů i výstupů a mohou tak vlastně pracovat ve dvou režimech. V prvním, kdy jsou data bez uložení v paměťové matici přímo zobrazena na výstupech a v druhém, kdy se data zapíší do paměti a až po té jsou zobrazena na výstupech. Sériové paměti se dají rozdělit do dvou skupin. V první skupině jsou paměti u kterých znamená sériový přístup to, že adresy, které slouží pro zobrazení daných dat nelze generovat náhodně, ale s posloupností s jakou jsou data uložena v paměťových místech. Tomuto druhu pamětí se však věnovat nebudeme. Pro jednoduchá zapojení, která používáme v našem seriálu nejsou totiž vhodné.
Naproti tomu skupinu druhou, se kterou se blíže seznámíme jsou paměti RAM, jejichž datová sběrnice obsahuje pouze jeden bit.
Zvláštností, která se vyskytuje u 7481, ale i u jednobitových pamětí dalších je její specifické ovládání adres. Každá adresa se určí kombinací patřičného sloupce a řádku. Pro zápis, nebo čtení je tak daný klopný obvod (ten představuje jedno paměťové místo) vybrán logickou úrovní 1, která musí být nastavena na řádku i sloupci. Jednotlivé klopné obvody jsou tak poskládány do matice 4 x 4.
Další specifickou vlastností, je nezvyklé umístění napájecích kontaktů. U většiny obvodů je tomu tak, že Ucc je na posledním místě, například jako vývod 14 a GND na posledním místě na první straně. U 7481 je Ucc na pozici 4 a GND na pozici 10. Při zapojování je třeba si dát tedy na tyto věci pozor.
Příště si již ukážeme jednoduché zapojení s daným obvodem.
Své případné podněty a dotazy týkající se seriálu můžete zasílat na adresu: cislicovatechnika@volny.cz
