Zarja-FGB, kontrolní modul

Sdílej
 
Základ budoucí orbitální stanice ISS byl položen 20. listopadu 1998, když raketový nosič Proton-K vynesl na oběžnou dráhu první blok stanice, pojmenovaný Zarja.

MEZINÁRODNÍ KOSMICKÁ STANICE

(PRVNÍ BLOK ISS)

Foto
PŘEDLOHA VYSTŘIHOVÁNKY

Základ budoucí orbitální stanice ISS byl položen 20. listopadu 1998, když raketový nosič Proton-K vynesl na oběžnou dráhu první blok stanice, pojmenovaný Zarja. Celý modul, označený také jako kontrolní modul FGB, byl vyroben v Chruničevových závodech v Rusku, ale zaplatila ho americká strana, proto jsou také vlastníkem modulu USA.
Kosmické zařízení Zarja není novinkou. Pochází z přelomu 60. a 70. let, kdy byla v konstrukční kanceláři V. N. Čeloměje vyvíjena vojenská snímkovací výzvědná stanice ALMAZ, z níž se později stal civilní Saljut. Pro dopravu zásob na stanici ALMAZ byla navržena nová kosmická loď TKS s kabinou Merkur pro tři kosmonauty. A právě z modulu TKS vychází dnešní FGB-Zarja. Je to poprvé, kdy se tento systém dočkal praktického uplatnění, neboť s původním blokem TKS bylo podniknuto pouze několik zkušebních startů bez posádky. Práce na modulu začaly v prosinci 1994 a v lednu 1998 byla již hotová zarja dopravena na kosmodrom Tjuratam, kde se rozjížděly přípravné práce na listopadový start. Po vynesení zarji na počáteční eliptickou dráhu a oddělení od třetího stupně protonu byly automatickými povely rozloženy solární panely a komunikační antény. Po několika dnech testů byly zapáleny řídicí motory a modul domanévroval na výslednou kruhovou dráhu s výškou 386 km. Po několika dnech byl k němu připojen americký modul Unity (s označením Node 1), zarja zajišťovala orientaci, komunikaci se střediskem a energii pro oba moduly. Spodní otvor spojovacího uzlu sloužil určitý čas k připojování ruských kosmických lodí.

Foto
TECHNICKÁ DATA MODULU ZARJA-FGB

Systémy pro řízení letové výšky modulu Zarja obsahují 24 velkých a 12 malých řídicích trysek, pro větší změny dráhy jsou k dispozici dva velké motory. 16 válcových nádrží na obvodu modulu pojme k jejich pohonu až 5,4 tuny paliva. Délka bloku je 12,6 m, největší šířka 4,1 m, hmotnost 19,3 t. Dva solární panely (délka 10,7 m, šířka 3,4 m) mohou ve spojení se šesti NiCd akumulátory dodávat až 3 kW elektrické energie.

NÁVOD NA SESTAVENÍ

Pro přípravné práce platí všeobecné pokyny vydané v úvodním projektu ISS (ABC č. 5, ročník 47). Stavební čísla zarji jsou podložena modrou barvou. Díly označené fialovým odstínem doporučujeme před stavbou zesílit (podlepit) kancelářským nebo kreslicím papírem. Díly nechte vytvrdit pod rovnou zátěží, mezitím si připravte tři kulaté kuchyňské špejle, jejichž průměr musí být stejný jako u špejlí na sojuzu a progressu. Tuto podmínku je nutné dodržet, aby na modelech souhlasila styková zařízení a bylo možné je seskupovat do spojovacích uzlů. Odborná terminologie rozlišuje aktivní styková zařízení - Asz (v návodných kresbách jsou kreslená modrou barvou) a pasivní - Psz (kreslená červenou barvou). Na modelech ISS jsou zařízení konstruována tak, že na modré okraje Psz budeme navlékat Asz s červenými výplněmi uvnitř zařízení. Zarja je opatřena jedním Asz vzadu a dvěma Psz v hlavě vpředu. Hlavu pečlivě vytvarujte z dílu 1 a osmi dílků 2 do podoby hrací kostky. Dvěma protilehlými otvory protáhněte a zalepte trubičku 3, kolmo na ni zalepte do postranního otvoru trubičku 4. Konce trubiček nechte zatím vyčnívat. Přibližně do poloviny trubičky 3 zalepte ze strany náležející k dílu 5 osu ze špejle podle dílu 7. Oba zbývající vyčnívající konce trubiček 3 a 4 odřízněte čistě žiletkou podle stěn a díl nechte zaschnout.
Základ trupu sestavte z kužele 5 a válce 6. Při sestavování trupu dodržte podmínku vzájemného nasazování dílů přesně příčnými spoji k sobě - jen tak budete moci správně rozmístit na trup všechny přístroje a prvky řídicích a komunikačních systémů. K trupu přilepte hlavu s osou tak, aby trubička postranního otvoru směřovala kolmo dolů, tzn. k podélnému spoji na trupu. Osu uvnitř vycentrujte pomocí kotouče 9, nasunutého a zalepeného kousek před bočními otvory slunečních panelů, do nichž instalujte dvě trubičky 8. Pomocí dalších špejlí je ihned dokonale vycentrujte a uvnitř trupu důkladně přilepte k ose 7. Poznámka: v průřezové návodné kresbě je tato část kvůli o přehlednosti otočena o 90 z vodorovné do svislé polohy! Během zasychání lepidla neustále kontrolujte pravoúhlé rozkřížení a "vodorovné rozpětí" vodicích trubiček a hlavně dejte pozor, aby se pomocné špejle v trubičkách nepřilepily! Na trubičky později nasaďte štítky 2x 31, konce odřízněte a otvory přelepte ložisky 2x 32.
Trup pokračuje díly 10 a 11, kam vložíte druhý vyztužovací kotouč 12. Potom trup uzavřete kuželem 13 a obvod kuželových přechodů začistěte lemovacím páskem 14 (nápisy směřujte dopředu k hlavě modulu). Zadní kužel opatřete věncem Asz z pásků 15, 16, 17 a začisťovacího kotoučku 18. Vnitřní průměr je daný, vnější okraj kotoučku ořízněte podle obvodu pásku 17. Spojovací trn opracujte na délku 6 - 8 mm a natřete šedou barvou. Než se pustíte do montáže obou vstupů Psz na předním uzlu, musíte na bílou přerušovanou linii na kuželovém přechodu instalovat kruhová madla z dílů 41, 41a - později byste je přes uzel už nepřetáhli! Madla slepte vzájemně spodními červenými šipkami k sobě a na trup nasaďte tak, aby na zadní ploše 41a souhlasila bílá políčka se čtyřmi díly 42. Na přední ploše 41 nahoře umístěte uprostřed válec 43 s dvěma naváděcími terči 44 po stranách. Dokončete kulový tvar spojovacího uzlu: nahoře zpracujte díly 19, 20 a na bocích díly 2x 21, 22, kam také umístěte řídicí motory (2x 47) s tryskami (14x 48). Na spodní a čelní ploše uzlu zhotovte dvě kruhová Psz z vnitřních pásků 24, do nichž vložíte kotoučky 23, a obvod obepněte pásky 25. Nasaďte na uzly už sestavené lodi Sojuz a Progress. Spojení by mělo být co nejtěsnější - v opačném případě oba vstupy podle potřeby ještě olemujte přídavnými pásky 2x 26. Na zádi modulu zpracujte z dílů 2x 46 a 10x 48 dva boční motory s tryskami, horní a spodní motor 2x 27 a všechny ostatní doplňky: válcové nádrže pohonných hmot (8x díl 28, 8x 29, 32x čela válců 30) zakryjte zesílenými oblými štíty (4x 34, 2x 37, 2x 36 s anténami 35). Z dílů 4x 38, 39 sestavte podstavce, na jejichž chlopně usaďte oblé štíty 2x 40 (štít s vlajkami umístěte vpravo). Podle návodné kresby rozmístěte všechna zbývající zařízení modulu, včetně komunikačních antén a solárních panelů. Na prutové antény použijte stejný materiál a pracovní postup jako u sojuzu a progressu, špendlíky, drátky a jiné kovové díly zalepujte sekundovým lepidlem. Energetické panely zhotovte z dílů 2x 53, 54 a osiček ze špejlí 2x 55. Do trupu panely nezalepujte, snadno je natočíte potřebným směrem a při přepravě modelu demontujete a uložíte. Věříme, že se vám práce na modelu ISS daří a že si rádi počkáte na další pokračování. Díly k fotovoltaickým článkům s červeným pořadovým číslem 33 si schovejte do doby, než shromáždíte všechny díly a návod na jejich sestavení. Na příští spolupráci se těší

_________________________

OMLUVA MODELÁŘŮM ISS

Tiskařský šotek, který občas zaúřaduje i v našem časopise, způsobil grafickou chybu při vytištění fotovoltaických slunečních článků Sojuzu TM v ABC č. 7 na str. 25. Za chybu se omlouváme, články opakovaně otiskneme v některém z dalších čísel.
-iva