Letadélko EOLE III | Ábíčko.cz

Letadélko EOLE III

Sdílej
 
Letadélko EOLE jako by vylétlo z fantastického románu J. Verna, v tomto období hodně vzpomínaného spisovatele. Nevíme, kdo nebo co inspirovalo vynálezce a konstruktéra tohoto letounku, pana Clémenta Adera. V každém případě to byl také Francouz, vrstevník slavného romanopisce a zdatný inženýr.

Předloha modelu
Letadélko EOLE jako by vylétlo z fantastického románu J. Verna, v tomto období hodně vzpomínaného spisovatele. Nevíme, kdo nebo co inspirovalo vynálezce a konstruktéra tohoto letounku, pana Clémenta Adera. V každém případě to byl také Francouz, vrstevník slavného romanopisce a zdatný inženýr. O jeho pokusech s létáním se dost polemizuje, ale je pravda, že 9. října 1890 se v parku u zámku Armainvilliers vznesl stroj Eole I o hmotnosti 296 kg do výšky 15 cm a přeletěl vzdálenost asi 40 m. To by znamenalo vůbec první odpoutání letadla těžšího než vzduch od země (více než 13 let před bratry Wrightovými!), určitě však jako první použil technik Ader při ohlášení patentu letadla název „avion“ – a ten se používá dodnes.
Přípravné práce

Foto
Při pozorné práci zvládnou netradiční model i méně zkušení modeláři. Hrany se tvoří narýhováním příslušných linií: plné čáry ukončené šipkou ohýbejte od sebe, čerchované linie ukončené kulatým bodem ohýbejte k sobě. Prostřihy jsou značeny červenými čárami. Doporučujeme podlepit slabým papírem díly podvozku 16, 16L-P, 17L-P a čtvrtkou šest kotoučků 14. Na osičky vrtulí použijte dva špendlíky s kovovou hlavičkou.
Návod na slepení
Foto
Začněte sestavením vějířovitě členěné plochy křídel. Všechny díly 1 až 4L-P narýhujte, vystřihněte načisto, díl 1 přeložte. Rozdělte si dvojice perutí podle čísel a polohy „nahoře a vespodu“ (spodní plocha je tmavší); dvojice slepte z rubu po celé ploše a pod zatížením nechte proschnout. Okraje křídel v místech, kam míří modré šipky, před sestavením vytvarujte jako vyduté přetažením o hranu stolu. Na dolů ohnuté přední špice a podélné černé chlopně dílu 1 umístěte zleva díl 2L, zprava díl 2P. Po zaschnutí lepidla docílíte vydutí také slepením prostřihů na vnějších stranách, potom na černé chlopně umístíte díly 3L-P. Tvar křídla dokončete vytvarovanými díly 4L-P. Zespodu umístěte pod křídlo trojúhelníkovou výztuhu 5 spolu s gondolou 6, do které předem zaveďte dvě tmavé režné nitě – po zhotovení trupu z nich vyrobte lankové výztuhy křídel, jejichž ukotvení je vyznačeno bílými body a modrými linkami v návodové kresbě. Složte a umístěte blok náhonů 7 a podepřete ho konstrukcí 8 – zde se můžete rozhodnout pro jednodušší verzi Eole I, kdy pilot řídil letoun vleže z prostoru trupu před SOP: díl 8 přilepte na příď bez úprav, díly 9, 10, 11 nepoužijete. Zkušenější modeláři zřejmě udělají verzi, o níž znalci polemizují: otevřenou kabinu letadla pilotovaného zpředu. Vyříznou plochy s lanky z dílu 8, posadí při montáži do kabiny figurku 9, 10, 11 a potom celek umístí na trup. Křídlo doplňte chladičem motoru 12 a druhou částí SOP 13.
Z podlepených kotoučků 6x 14 zhotovte tři podvozková kola, každé doplňte z obou stran kuželovými disky 15. Hrany plášťů začerněte tuší, kola umístěte do podvozkových noh 16 pod přídí a do čelistí ostruhy 17 vzadu pod SOP.
Náhony vrtulí tvoří dva hroty 18 s osičkami 19 a volně navléknutými vrtulemi 20. Vytvarujte a slepte je podle návodové kresby, teprve potom vystřihněte jejich obrysy a podle vyznačených čar naohýbejte jednotlivé listy. Asi se vám vrtule budou jevit příliš velké na to, aby se otáčely bez rizika, že si vzájemně zurážejí listy při protisměrné rotaci. Původní avion ale měl průměr vrtulí ještě větší, neboť listy v náběhu přesahovaly střed sousední vrtule, a přesto obě spolehlivě pracovaly! Vyřešil snad současník pana Verna i problém dokonalé rotační synchronizace? To už asi zůstane utajeno. Vy máte model historického netopýřího letadla hotový – a jestliže se vám práce vydařila, „dvaasedmdesátina“ Eole III jistě obohatí vaši modelovou kolekci. Na další modelářskou spolupráci se těší

 

Hry