Když se naštvu a zuřím, kluci mě pomlouvají
Ahoj Marku, to je moc fajn, že jsi mezi kámoše už zapadl a že tě berou jako svého parťáka, kamaráda. Jestli jsem to dobře pochopil, vadí ti, že ti netolerují tvoje občasné chování, respektive projevy vzteku. To víš, každý jsme úplně jiný, každý svoje emoce zvládáme jinak a hlavně v každém z nás chování druhých vyvolává něco jiného. Někdo nad tím mávne rukou (řekne si, ať si dělá, co chce a dál si ničeho nevšímá), ale jsou lidé, kterým tvoje chování může hodně vadit. Třeba se necítí dobře, když jsou kolem něj lidi naštvaní, zuřiví, příliš hluční, vzteklí atd. Můžeš svým chováním někomu připomínat věčně naštvanou maminku, zuřivého tatínka atd. Být tebou, zkusil bych se ovládnout, a když to nepůjde a vztek musí ven – jdi někam mimo kámoše, zakřič si, kopni do něčeho (co samozřejmě nezničíš) atd. Je pravda, že zuřivost se nemá příliš dlouho nosit v sobě. Mourrison