Lenochod není líný! Nejpodivnější savec světa

Lenochod není líný! Nejpodivnější savec světa
Sdílej
 
Lenochodi vypadají, jako by ani nepatřili do současnosti.  Vlastně by měli při svém způsobu života dávno vyhynout.

To ostatně většina z nich skutečně učinila a do dnešních dnů přežilo v Jižní a Střední Americe posledních šest malých stromových druhů, což je jen nepatrný zlomek kdysi početné rodiny. Jedním z nich je i lenochod tříprstý, kterého v tomto čísle najdete na vystřihovánce.

Nehybný znamená neviditelný

Lenochodi si své jméno vysloužili proto, že jsou neuvěřitelně pomalí. Jejich pomalost ale nemá s leností nic společného – ve skutečnosti je to přizpůsobení, které jim pomáhá přežít. Většina predátorů se totiž v první řadě orientuje zrakem, takže nehybné nebo téměř nehybné zvíře maskované ve větvích snadno uniká jejich pozornosti. Ale pomalý pohyb lenochodů na stromě je ve srovnání s jejich pohybem na zemi doslova bleskurychlý. Končetiny uzpůsobené k zavěšení na větvi je na zemi neunesou, a tak se jen bezmocně plazí a jsou tak vystaveni všem potenciálním nepřátelům.

Zpomalený život

U lenochodů ale nejde jen o pohyb, zpomalený je svým způsobem celý jejich život. Mají velmi pomalé trávení, které jim pomáhá rozložit těžko stravitelné listí stromů. Zpomalili i další důležitou část trávení – vyprazdňování. Při něm totiž musejí slézt na zem, a aby nemuseli opouštět bezpečí stromu příliš často, dělají to ve velmi dlouhých, někdy až měsíčních intervalech. Pak si ale uleví opravdu důkladně – kdyby měl srovnatelnou hromádku vytvořit člověk, musela by vážit nějakých 25–27 kg. Podobných „anomálií“, jimiž se tato prehistorická zvířata liší od většiny ostatních savců, mají lenochodi celou řadu.

 


Lenochodí vychytávky

- protože lenochodi většinu života tráví hřbetem dolů, roste jim srst opačně než jiný savcům – od břicha ke hřbetu, aby po ní dobře stékala dešťová voda
- obrácené poloze těla se přizpůsobily i vnitřní orgány – těžká játra se u dospělých zvířat přesouvají ze spodní části břicha  ke hřbetu, žaludek je nad nimi

- srst je mimořádně hrubá se zvláštní strukturou, která umožňuje, že na ní rostou řasy. Dodávají lenochodí srsti nazelenalý nádech, který je maskuje mezi listím

- mohutné hákovité drápy slouží lenochodům k zavěšení na větev a umožňují jim bezpečný pohyb v korunách stromů. Na zemi jsou ovšem překážkou, lenochod prakticky nemůže chodit

– k trávení značného objemu tuhého a málo výživného listí, slouží obrovský žaludek složený z několika částí, některé potravu jen rozmělňují, jiné tráví

- většina savců má sedm krčních obratlů, ale lenochodi se liší
i v tomto. Dvouprstý lenochod krátkokrký (Choloepus hoffmani), jich má jen šest, zatímco lenochod tříprstý (Bradypus tridactylus) devět, to mu umožňuje otáčet hlavu až o 200o

- lenochodi mohou zpomalit i tep a dýchání, např. při snížení
teploty nebo ve vodě – je prokázáno, že lenochod vydrží pod vodou až 20 minut

 

Zpomalený život: Outloni nikam nespěchají

Zpomalený život: Outloni nikam nespěchají

Olé, pes jede na kole!

Olé, pes jede na kole!

Podívej, lev ti chce sežrat bratříčka, to je ale legrace!

Podívej, lev ti chce sežrat bratříčka, to je ale legrace!

Klíčová slova:
zvire, priroda, lenochod
 

Články odjinud