V 5. století před naším letopočtem zde Kassapa zabil svého otce krále Dhatusenu a v obavě před pomstou bratra Mogallamy vybudoval na vrcholku skály nedobytný zámek. Ten byl napájen hydraulickým systémem z pramenů pod skálou, pod kterou vznikla i propracovaná zahrada s funkčními fontánami a čínskými banyanovníky (Ficus microcarpa).
Kromě zbytků staveb na Lví skále a v zahradách přežily do dneška skalní malby sigiryjských krásek a ohromné lví tlapy, které střežily úzký vchod na skalní summit. Právě ty jsou důvodem, proč je Sigirya součástí Světového dědictví UNESCO. Kromě návštěvníků jsou v zahradách běžně k zahlédnutí opice hulmani posvátní (Semnopithecus entellus), varani bengálští (Varanus bengalensis) a roje sršňů. Na ty ale radši nečekejte...
