7 trpaslíků: Nové druhy mravenečníků

7 trpaslíků: Nové druhy mravenečníků
Sdílej
 
Mravenečník dvouprstý byl považovaný za jediný druh. Nejnovější studie ale odhalila, že se jich pod tímto názvem skrývá sedm.

 

Domovem mravenečníka dvouprstého jsou tropické deštné pralesy Jižní a Střední Ameriky. Je opravdu maličký, jen o málo větší, než naše veverka. Na rozdíl od ní je ale pomalý, o nějakých skocích ze stromu na strom nemůže být ani řeč. Žije v nejhustších korunách stromů, kde může pohodlně přelézat z jednoho stromu na druhý. Na zem prakticky nikdy nesestupuje.

Překvapení s trpaslíky

Není divu, že toho vědci o tomto skrytě žijícím a navíc nočním tvorečkovi zatím vědí jen málo. Sledovat ho a získávat o něm informace je velmi nesnadné, každý nový objev je tak pro ně malým svátkem. Ten nejnovější ale překvapil i je samotné. Mravenečník dvouprstý (Cyclopes didactylus), dosud považovaný za jediný druh s několika zeměpisnými poddruhy, ve skutečnosti zahrnuje hned sedm samostatných druhů!

Hedvábní pojídači mravenců: Nejmenší mravenečníci světa

Hedvábní pojídači mravenců: Nejmenší mravenečníci světa

Pátraní v muzeích

Převratný objev je výsledkem desetiletého výzkumu brazilských vědců, kteří během této doby podnikli 19 expedic do jihoamerických pralesů. O tom, jak obtížné je hledání vzácných maličkých mravenečníků v korunách stromů, svědčí skutečnost, že se jim podařilo najít pouhých 33 jedinců, z nichž získali genetické informace. Mnohem úspěšnější byli při svém pátrání po těchto mravenečnících ve sbírkách světových muzeí, v nich objevili přes 280 exemplářů.

Ve větvích se mravenečník drží pomocí ovíjivého ocasu a zahnutých drápů • 

Nové druhy

Srovnáním genetických dat a anatomických vlastností, jako je tvar a velikost lebky, celková tělesná stavba a zbarvení srsti, zjistili, že se zástupci z různých oblastí od sebe liší mnohem víc, než se dosud domnívali. Už dříve byly některými zoology popsány vedle mravenečníka dvouprstého další tři druhy, C. catellus, C. ida a C. dorsalis, ty však byly následně klasifikovány jako poddruhy. Nejnovější revize ale potvrdila, že jde skutečně o samostatné druhy. A nejen to – další tři, C. thomassi, C. xinguensis a C rufus, k nim přibyly. Žádný z nich ale zatím nemá české jméno.  

Jméno dostal tento mravenečník podle dvou prstů s mohutnými drápy na předních končetinách • 

Ochrana mravenečníků nutná

Objev nových druhů má zásadní význam pro jejich ochranu. Dosud byl totiž mravenečník dvouprstý vzhledem k předpokládanému obrovskému areálu svého rozšíření řazen v Červeném seznamu do kategorie málo dotčený. Ale v okamžiku, kdy se ukázalo, že jde o sedm různých druhů, bude nutné jejich zařazení přehodnotit. Počty některých z nich mohou být velmi nízké, některé mohou obývat jen malé území nebo žít v oblastech ohrožených kácením pralesů, těžbou nerostů nebo zemědělskou činností. Vědce tedy čeká ještě spousta práce, aby u každého druhu určili stupeň jeho ohrožení.


Život v utajení

Jak je možné, že vědcům tak dlouho unikalo tolik odlišných druhů mravenečníků? Důvodem není jen to, že jsou malí, žijí skrytě a jejich hledání ve volné přírodě je obtížné. Hlavní příčinou je, že jsou si vzájemně velmi podobní, na první pohled je od sebe nelze rozeznat. Zásadní rozdíly mezi nimi odhalí teprve srovnání genetických informací, případně nepatrných anatomických odlišností, které se dají zjistit pouze velmi přesným měřením. Takové druhy, které od sebe nelze odlišit podle vnějšího vzhledu, se nazývají kryptické (skryté). A vědci předpokládají, že podobně utajených druhů ještě na své odhalení pomocí moderních genetických studií čeká mnohonásobně víc.

Chemičtí mravenci: Nebezpečné zbraně

Chemičtí mravenci: Nebezpečné zbraně

Drzá sýkora a překvapená veverka

Drzá sýkora a překvapená veverka

Opeření žháři: Dravci s ohněm v pařátech

Opeření žháři: Dravci s ohněm v pařátech