Králík divoký žil původně na Pyrenejském poloostrově a v přilehlé části jižní Evropy. Ale pro své maso a kožešinu byl postupně šířen do dalších částí Evropy, takže dnes se s ním setkáte i u nás. V našich (a evropských) podmínkách má ale řadu přirozených nepřátel, kteří zabraňují jeho přemnožení. Velký podíl na tom mají i lovci – králík patří v mnoha zemích včetně té naší k oblíbené lovné zvěři.
Přírodní pohroma
Jako lovná zvěř byl v minulých stoletích vysazen i do mnoha zámořských oblastí, dnes tak žije na řade ostrovních států včetně Nového Zélandu, ale také v části Jižní Ameriky. Nejznámější je ale jeho vysazení v Austrálii, kde od samého počátku neměl (kromě omezeného počtu lovců, většina novousedlíků se v Austrálii věnovala spíš farmaření) žádné přirozené nepřátele. Rychle se tu proto rozmnožil a stal se doslova přírodní katastrofou. S historií jeho vývoje a dobývání Austrálie vás seznámí následující dokument.
Dobové záběry ukazují marný boj proti ušatému vetřelci.
Boj s králíky trvá dodnes.
"Šlechetný" králík
Zcela jiné postavení u lidí mají králíci domestikovaní – tedy ti zdomácnělí. Už dlouho se nechovají jen pro maso, kožešinu a vlnu, ale své místo mají i v domácnostech jako domácí mazlíčci. Přestože se různá plemena začala šlechtit relativně nedávno, do dnešních dnů jich stačili vyšlechtit více než sto. Na některá z nich se můžete podívat na následujícím přehledu.
A tady se můžete podívat na téměř kompletní přehled všech dnes známých plemen.
