Tvrdé přistání: Návraty kosmických lodí

Tvrdé přistání: Návraty kosmických lodí
Sdílej
 
Všechny kosmické lodě startují stejně – pomocí obřích nosných raket. Přistát však mohou dvěma způsob – na pevnině nebo na moři.

 

Na oběžné dráze se kosmické lodě pohybují rychlostí přibližně 28 tisíc km/h. Během přistávání přijdou o velkou část rychlosti během průletu atmosférou. Tření o svrchní část atmosféry je zpomalí a současně zahřeje na velmi vysokou teplotu – proto je musí chránit tepelný štít. Další postup přistání se liší podle toho, o jaký stroj jde. V současné době existují jen dvě pilotované kosmické lodě: Ruský Sojuz létá čtyřikrát ročně k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) vždy s trojicí kosmonautů, čínská Šen-čou létá nepravidelně k čínským vesmírným stanicím.

Rozdělená loď

Návrat astronautů z ISS začíná rozloučením se zbývající posádkou a uzavřením průlezů. Sojuz se poté odpojí od stanice a odletí do bezpečné vzdálenosti. O pár hodin později začíná samotný návrat na Zemi několikaminutovým zážehem motoru. Před vstupem do atmosféry se Sojuz rozdělí na tři části. Kabina s kosmonauty je uprostřed a jako jediná je vybavena tepelným štítem. Zbylé dvě části v atmosféře shoří.

Návratový modul se u Sojuzu nachází uprostřed • 

Pustina v Kazachstánu

O první výrazné zbrzdění kabiny Sojuzu se postará samotná atmosféra. Čtvrt hodiny před přistáním nastoupí padáky: Nejdříve se otevřou dva výtažné padáčky, následuje stabilizační padák o ploše 24 metrů čtverečních. Rychlost sestupu se sníží z 820 km/h na 290 km/h. Poté se otevře hlavní padák o velikosti 1000 metrů čtverečních. Sojuz je zbrzděn na rychlost 25 km/h, což je ale stále ještě dost. Měkké dosednutí v kazašské stepi kabině zajistí až šestice motorů, které se zažehnou přibližně metr nad zemí. Po přistání se na místo dostaví záchranné složky, které kosmonauty vytáhnou ven i se sedadly. V kosmu ochabují svaly, takže chodit po půl roce ve vesmíru není vůbec jednoduché.

Cíl v oceánu

Na suchou zem přistává i čínská Šen-Čou. NASA však dává přednost vodě. Od 80. let do roku 2011 používali Američané pro lety do vesmíru raketoplán. Přistával jako kluzák bez motorů, takže se musel na přistávací dráhu strefit napoprvé. Dnes do vesmíru létá jen malý bezpilotní a tajný raketoplán X-37B, který přistává podobným způsobem. V éře, která raketoplánům předcházela, americké lodě přistávaly na mořské hladině. Stejně bude přistávat i připravovaná kosmická loď Orion. Jejím úkolem bude létat mimo oběžnou dráhu Země – a to třeba k chystané orbitální stanici na oběžné dráze Měsíce. O zbrzdění Orionu před šplouchnutím do vln se taktéž postarají padáky.

Přistání Orionu na hladině moře • 

Výhody a nevýhody

Oba způsoby mají svoje. V případě přistání na vodu není potřeba řešit závěrečné brzdění. K lodi se však na vodě hůře dostává a musí být vybavena například nafukovacími vaky, aby se nepřevrátila. U přistání na pevninu je zase zapotřebí systém pro zbrzdění, aby bylo co nejměkčí. Ať už ale přistávají jakkoli, musí být kosmické lodě tak trochu obojživelníci. Ty, které přistávají na vodě, by měly být schopné v případě nutnosti přistát i na pevnině a naopak.


Cesty k ISS

- Existuje několik automatických kosmických lodí, které dopravují zásoby na ISS. Pouze Dragon od SpaceX je ale vybaven tepelným štítem a vrací se zpět na Zemi. Přistává na padácích v oceánu. Ostatní lodě v atmosféře shoří i s odpadky ze stanice.

- Zatím ve vývoji firmy SpaceX je loď Crew Dragon, která by k ISS měla dopravovat astronauty už v příštím roce. Přistávat bude pomoci osmi motorů SuperDraco. Kromě přistávání mohou být zažehnuty také během startu a odnést loď do bezpečí v případě problémů nosné rakety. Dragon Crew bude mít na palubě i padáky, ale ty budou sloužit pouze jako záložní řešení. SpaceX se chlubí tím, že loď přistane kdekoliv s přesností na metry.

- Také společnost Boeing se chce podílet na dopravě lidí k ISS. Přistání jeho kosmické lodi  Starliner na pevninu obstarají tři padáky a speciální nafukovací vak, který zajistí měkčí dosednutí. K prvnímu letu Starlineru by mělo dojít v příštím roce.

 

Létající astronomové: Observatoř v Boeingu

Létající astronomové: Observatoř v Boeingu

Valkýra: Tohle není Iron Man od NASA

Valkýra: Tohle není Iron Man od NASA

Vesmírní vetřelci: Meteority staré půl miliardy let

Vesmírní vetřelci: Meteority staré půl miliardy let

SolarStratos: Bez paliva až na kraj vesmíru

SolarStratos: Bez paliva až na kraj vesmíru

 
Komerční prezentace